Britka chce svým fotodeníkem dodat odvahu ženám, které jsou postiženy stejně a bojí se.
Můžete si myslet, že pro ženu, která se léčí z rakoviny je ztráta vlasů jen banalitou. Ale je to jinak. Se ztrátou vlasů odchází i ženské sebevědomí a psychická pohoda.
Britka Rowena Kincaid přiznala, že jí péče o dlouhé a krásné vlasy zabrala hodně času a stála jí hodně peněz. Nedokázala se obejít ani měsíc bez kadeřníka a před každou party si vlasy pečlivě upravovala, aby vypadala dobře. Jednoduše - vlasy byly její velkou pýchou.
"Vždy mě bavilo zkoušet různé styly a barvy, ráda jsem experimentovala," prozradila na sebe čtyřiatřicetiletá Rowena. Z krásných dlouhých hustých a lesklých vlasů se zdraví začalo vytrácet s přibývajícími dávkamai chemoterapie. Nejprve ztratili lesk, hustotu a nakonec jí všechny vypadaly. Rowena si toto težké období zdokumentovala. Stejně trpícím ženám chtěla ukázat svůj nelehký boj se zákeřnou chorobou.
PSALI JSME:
Jmenuju se Eva a mám rakovinu. Dívejte se, jak ji porazím
"Už nemáš bebíčko?" vítal syn mámu Evu po první chemoterapii
Rakovina už Evě bere vlasy. "Je to takový prašivý," stěžuje si
Eva s rakovinou je po ozařování. Bojí se o matku
Eva o boji s rakovinou: Změnilo mi to život. Musíme ale bojovat
Podívejte se na reportáž, jak se Evě daří teď. Vypadá to, že už má vyhráno:
Co se však nemění je její nepřehlédnutelný úsměv, který jí z tváře nezmizel ani v těch nejtěžších dobách. "Vždy jsem byla pozitivně naladěný a optimistický člověk," prozradila.
V červenci minulého roku si mladá obrazová editorka Rowena našla bolestivou bulku a lékaři jí poté diagnostikovali velmi agresivní druh nádoru prsu. Po operaci podstoupila šest cyklů chemoterapie, kvůli které jí vypadaly všechny vlasy.
Před první chemoterapií ji kamarádka vlasy zkrátila, pak následoval chlapecký sestřih a nakonec vlasy vypadaly. Na veřejnosti i dnes nodí paruku, přestože jí vlasy opět začaly růst.
"Přijít o vlasy není pro žádnou ženu jednoduché. Je to nepříjemné a připravilo mě to o sebedůvěru- Když jsem se na sebe podívala do zrcadla, neviděla jsem už sama sebe, ale jen obět rakoviny," hovoří smutně mladá žena, která doufá, že se brzy úplně uzdraví.
"Chtěla jsem zveřejnit svůj fotodeník, protože chci podpořit ostatní ženy trpící rakovinou, které po chemoterapii přišly o vlasy. Chcem jim ukázat, že lidské tělo je zázračná věc, protože se dokáže zotavit, a že jim vlasy opět narostou. Jde o to, aby se nebály. Když uvidí moje fotografie, možná jim to dodá odvahu a přestanou být vystresované kvůli svému vzhledu. Ale i já se stále stydím ukázat světu holou hlavu a nosím paruku. Je to však jen krátké období, vlasy vám opět narostou. Důležité je vyhrát ten boj. Moje fotografie ukazují, čím vším jsem si prošla, ale i to, že už je to na dobré cestě," vypráví mladá žena, která fotodeník nejdříve zveřejnila na jedné ze sociálních sítí a později i v deníku Daily Mail.
"Hodně přátelů a kolegů, sice vědělo, že mám rakovinu, ale nikdy mě neviděli bez paruky. Chci jim ukázat, čím jsem si prošla, a nechci, aby byli v šoku, když mě uvidí bez paruky. Mám vlasy dlouhé asi jen jeden centimetr. Všichni okolo mě po celou dobu povzbuzovali, říkali mi, že mám pěkný tvar hlavy, nebo že moje oči vypadají o mnoho větší," dodává.
Pak už si jen smutně povzdychne. "Často se mi zdá, že mám vlasy opět dlouhé a můžu si je svázat do copu. Pak se probudíma zjistím, že to byl bohužel jen sen..."
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz