ODS, lidovci a zelení Rusko v NATO nechtějí, ostatní strany jsou vstřícnější

ODS, Strana zelených a KDU-ČSL vyslovují před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny rezolutní veto vstupu Ruska do NATO.

Ostatní politické strany Moskvu v alianci za splnění určitých podmínek nevylučují.

Pro ODS je členství Ruska v NATO nemyslitelné a absurdní. "Ruská federace ve své nejnovější vojenské doktríně považuje NATO za protivníka a v rámci výcviku své armády trénuje útok na jednu z aliančních zemí," zdůvodnil negativní postoj ODS ke vstupu Ruska do NATO šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS).

Zdroj: oficiální zdroj

Lidovecký lídr Cyril Svoboda taktéž vstup Ruska do NATO odmítá. Šéf zelených Ondřej Liška se s ním shoduje a dodává, že jeho strana je nakloněna pouze strategickému partnerství Ruska a NATO. Užší spolupráce však podle něj vyžaduje plnění konkrétních podmínek. "Partnerství musí být založeno na vzájemném respektu, dodržování mezinárodního práva a podepsaných závazků a uznání mezinárodní odpovědnosti a povinností. To mimo jiné zahrnuje i nalezení řešení situace v Gruzii v souladu s těmito hodnotami a normami," konstatuje Liška.

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že Rusko je nutné respektovat jako jednu z největších zemí na světě, která má navíc velké nerostné zásoby, na nichž je Evropa závislá. Poukazuje ovšem zároveň na odklon Ruska od demokratických principů vlády a ruskou nostalgii po dobách Sovětského svazu v posledních letech. "To není pro jeho bezprostřední sousedy, ale i širší okolí dobrá zpráva. Musíme s Ruskem prostě jednat obezřetně. Nikoli nepřátelsky, ale velmi obezřetně," soudí Schwarzenberg. "V případě, že se Rusko, i způsob, jak se tam vládne, velice změní, lze o jeho členství v NATO začít vést diskusi," dodává ovšem lídr TOP 09.

Věci veřejné chápou NATO jako euroatlantickou obrannou strukturu, do níž Rusko nepatří. V tomto směru se ve svém programu jednoznačně přidržují bipolárního náhledu na svět, který dělí na Západ, jež zahrnuje euroatlantické struktury, včetně NATO, a zbytek světa, do něhož patří Rusko. "Česká republika je integrální a nezpochybnitelnou součástí Západu a jeho politických a ekonomických institucí – EU a NATO. Ve vzájemných vztazích s Ruskem požadujeme respektování samozřejmosti a nezpochybnitelnosti naší příslušnosti k politickému Západu," zdůrazňují přitom Věci veřejné.

ČSSD a KSČM poukazují na to, že členství Ruska v NATO je podmíněno vnitřní změnou samotné Severoatlantické aliance. "Změní-li se NATO v celoevropskou bezpečnostní strukturu a přestane-li být reliktem studené války, pak je členství Ruska v alianci možné," uvedl europoslanec a stínový ministr zahraničí za KSČM Miloslav Ransdorf.

Podle stínového šéfa diplomacie za ČSSD Lubomíra Zaorálka je členství Ruska v NATO širší a perspektivní otázka spojená s dalším smyslem existence a působení aliance. "V tomto směru by měla hodně naznačit nová Strategická koncepce NATO, která by měla být přijata letos na podzim na summitu v Lisabonu. Pokud bude existovat shoda mezi členskými státy aliance, že bezpečnost celého euroatlantického prostoru a jeho schopnost čelit novým bezpečnostním hrozbám se členstvím Ruské federace v alianci zvýší, pak si lze tento vývoj představit," vysvětlil Zaorálek a dodal, že o členství v alianci musí ale samozřejmě projevit zájem prvotně samo Rusko.

Šéf Strany práv občanů Miloš Zeman chápe Rusko jako součástí euroamerické kultury a ruskou kulturu jako integrální součást evropské. Dokáže si proto představit, že Rusko by se mohlo během dvou až tří desetiletí stát nejen členem NATO, ale i Evropské unie.