Fyzici vyrobili vůbec nejchladnější antihmotu

Zdroj: Oficiální zdroj

Vědci pracující v LHC urychlovači na hranicích mezi Švýcarskem a Francií připravili dosud nejchladnější částici antihmoty. Její teplota klesla na téměř -264 °C.

Fyzici věří, že jim studium takto studené antihmoty umožní zjistit, proč existuje vesmír tak, jak jej známe.

Vědcům se podařilo téměř k absolutní nule ochladit pouze částice zvané antiprotony. Jejich teplota je pro zajímavost stejná jako mrazivý povrch planetky Pluto.

K tomu, aby odborníci prozkoumali problém s chladnou antihmotou do hloubky, však potřebují sloučit antiprotony s takzvanými positrony, tedy s anti-elektrony.

Zdroj: Oficiální zdroj

Takto by se vědcům podařily vytvořit superchladné atomy antivodíku, které by byly zcela neutrální. Fyzikům by pak nedělalo problém udržet je ve speciálních magnetických pastích.

"Vodík je nejvíce prozkoumaným prvkem v rámci fyziky," uvedl Jeff Hangst, který se zabývá výzkumem antihmoty při nízkých teplotách. "Chceme získat podobně rozsáhlé poznatky i při studiu antivodíku," dodal Hangst.

Experimentátoři dodali, že vůbec nejchladnější atom antivodíku, tedy ten s nejmenším množství energie, získají velmi snadno. Z magnetické pasti totiž nejrychleji uniknou subatomární částice s vyšší teplotou. Ty chladnější v ní naopak zůstanou.

Zdroj: Oficiální zdroj

"Jde o ten samý princip jako když chcete ochladit kafe na stole," dodal Hangst, který postup přirovnal k postupnému vypařování horkých molekul vody z hrníčku kávy, zatímco ty chladnější v něm zůstávají.

Předchozí rekord v souvislosti s ochlazenou antihmotou je datován do roku 1989. Tehdy se týmu z Harvardské univerzity podařilo "zmrazit" antiprotony na necelých mínus 169 stupňů Celsia.