Iráčané vytvořili v pátek světový rekord - 208 dnů po volbách se nedohodli na nové vládě.
Překonali tím rekord Nizozemců, kteří v roce 1997 sestavovali vládu 207 dnů. Iráčané se od voleb 7. března hádají o to, kdo má právo vytvořit vládu a kdo by měl být v opozici. Zemi přitom chybí autoritativní vláda, která by zajistila bezpečnost v zemi.
"Mezi Nizozemskem a Irákem je zásadní rozdíl," cituje Washington Post Joosta Hiltermanna, nizozemského experta na řízení krizových situací a znalce Iráku. "Irák má slabé instituce a slabou udržovací vládu. To vytváří velmi nestabilní situaci."
"Je to obtížná cesta, kterou si musí projít každá mladá demokracie," omlouval v pátek irácké politiky mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. Zdůraznil, že Američané by v Iráku viděli rádi "co nejširší koalici".
Představitelé šíitské náboženské koalice týž den navrhli na další funkční období nynějšího premiéra, šedesátiletého Núrího Málikího. Zatím však pro jeho vládu nezískali v parlamentu většinu.
Sekulární koalice šíitského expremiéra Ajáda Alávího, která ve volbách dostala nejvíc hlasů, Málikího odmítá. Kurdské strany jsou jako vějička, střídavě se přiklánějí na jednu, či druhou stranu.
Američané tento vývoj sledují s obavami a čas od času vyzývají Iráčany, aby si s koalicí pospíšili. Jejich vojáci se před měsícem stáhli do kasáren a předali starost o bezpečí v zemi irácké armádě a policii. Během příštího roku chtějí z Iráku odvolat zbytek vojáků.
Mediafax