Malé dinosauří stopy nalezené v Polsku naznačují, že jejich majitelé byli extrémně malí a chodili po čtyřech. Svět ovládli teprve poté, co masově vyhynuli velcí plazi, napsal ve středu portál France 24.
Otisky dinosauřích chodidel staré 250 milionů let se staly podle Stephena Brusatteho z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku nejstarším paleontologickým objevem souvisejícím s těmito živočichy.
"Jsou to nepopíratelně nejstarší fosílie dinosaurů, pochází z období raného triasu,“ napsal o polském nálezu Brusatteho tým v časopise britské Královské společnosti Proceedings of the Royal Society B.
Z objevu vyplývá, že nejstarší dinosauři nepřesahovali velikost malé kočky domácí a žili zřejmě u říčních břehů v místech, které obývali větší krokodýlovití plazi.
"Tyto otisky stejně jako podobné ze dvou jiných o něco mladších nalezišť poskytují důležitý vhled do původu a raného vývoje dinosaurů. Ukazují, že nejstarší příbuzní dinosaurů byli velice malí a měli chodidla o velikosti pouhých několika centimetrů, k pohybu využívali všech čtyř končetin a byli pozoruhodně vzácní v porovnání s tehdejšími plazy,“ dodali experti v odborném příspěvku.
Nové fosílie potvrdily teorii, že stejně jako za jejich záhubou, i za vzestupem dinosaurů stála globální katastrofa, která před 200 miliony lety vyhubila jejich největší konkurenty.
Odborníci navíc objevili v Polsku 246 milionů let staré stopy dvounohého dinosaura nesoucího jméno Sphingopus, což je vůbec nejstarší fosílie tohoto druhu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz