Králem milenců byl Čingischán. Po světě dnes chodí 16 milionů jeho potomků

Čingischán byl nejen největším válečníkem všech dob, ale také zřejmě nejlepším milencem.

Před 700 roky se mu podařilo dobýt polovinu světa a zbytek se ho bál. Měl mnoho přezdívek – Dobyvatel, Ničitel, Dokonalý válečník nebo Bič boží. Ale zasloužil by i jinou – Nejlepší milenec všech dob.

ČTĚTE TAKÉ:

Čingischán největším ekologem – zabil tolik lidí, že pomohl přírodě

Ruští historici z moskevské Akademie věd totiž nedávno analyzovali DNA v severním Mongolsku a zjistili, že dnes po světě chodí nejméně 16 milionů Čingischánových potomků mužského pohlaví. To ze statistického hlediska není možné, pokud by sám Čingischán nezplodil nejméně tisícovku dětí.

Historici a genetici tvrdí, že kamkoliv Čingischán přijel, vždy nejprve danou zemi vojensky ovládl a potom si tam našel milenky. Vybíral si podle dvou hledisek: hledal nejdůležitější a současně nejkrásnější dívky. Na hromadné oslavě se jich pak před zraky svých mužů zmocnil. Mongolské oslavy byly vyhlášené; o jejich krvavosti a drsnosti vyprávěli doboví kronikáři s velkým zděšením. Čingischán podle nich při oslavách například vykrajoval obrovské kusy masa z ještě živých koní – a před očima svých poddaných je ještě syrové jedl.

Jaké křivky se líbily ničiteli světa?

Čingischán měl vyhraněný vkus. Preferoval drobné nosy, silná stehna, dlouhé hedvábné vlasy, rudé rty a záleželo mu i na melodickém hlase dívek. Ženy známkoval pomocí číselné stupnice – pokud dívka nedosahovala jeho standardů, přenechal ji svým důstojníkům…

Genetici tvrdí, že nikdo jiný nezplodil tolik přímých potomků, jako právě mongolský vládce. Za svůj život dokázal vytvořit největší říši v dějinách světa – sahala od Číny, až k hranicím českých zemí. Jeho armádám nedokázal nikdo vzdorovat, porazil obří muslimské říše, pastevecké kmeny z Uralu i obrněné evropské rytíře. Z otrhaných mongolských pastevců udělal během pouhé jedné generace nejobávanější armádu světa.

Úspěšná překonání nepřátel, které Čingischán a jeho vojevůdci porazili, záleželo na perfektní organizovanosti mongolské armády, její nezvykle velké mobilitě, okamžité připravenosti mongolského vojáka k boji, jež se nevylučovala s jeho kočováním v době míru, dále nepřekonatelném umění mongolských jezdců a lučištníků, konečně také na znalosti taktických a strategických postupů (včetně propracované vojenské špionáže), které Mongolové postupně získávali při svém dobývání. Některé zdroje uvádějí, že při výbojích Čingischána a jeho potomků zemřelo při bojích, masakrech a hladomorech 30 - 60 milionů lidí, populace Číny klesla během 50 let mongolské vlády až o polovinu.
Mongolská říše, kterou po sobě Čingischán zanechal, měla propracovaný a pevně zavedený správní systém (Jasa - ustanovení zákonů) a byla vnitřně dostatečně jednotná. I když následně došlo k jejímu rozpadu, nástupnické (veskrze dynastické) státy ovládané potomky Čingischána přetrvaly několik staletí. Poslední z nich, Krymský chanát, zanikl až koncem 18. století.