Ústavní soud se zabýval návrhem skupiny 45 poslanců ČSSD na zrušení zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Jako svědka předvolali soudci k jednání premiéra Petra Nečase (ODS), který však zahájení líčení nestihl a soud jej vyslechne v průběhu jednání.
Co říkali na jednání Ústavního soudu Petr Nečas a Bohuslav Sobotka?
Ústavní soudci očekávaný verdikt nevynesli. Odložili ho, měl by padnout v úterý 22. února.
"Bude třeba rozšířit dokazování o výslech předsedkyně poslanecké sněmovny parlamentu Miroslavy Němcové," zdůvodnil odročení jednání Rychetský. Němcová přitom byla dopolednímu jednání soudu přítomna, po polední hodinové přestávce však do soudní síně již nedorazila.
Skupina sociálnědemokratických poslanců zastupovaných úřadujícím předsedou strany Bohuslavem Sobotkou podala u Ústavního soudu návrh na zrušení celého zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí. Vadí jim totiž procedura, prostřednictvím které kabinet normu přijal.
"Zákony jsme prosadili ve stavu legislativní nouze, protože opozice jasně avizovala, že bude přijetí zákonů, jež byly součástí úsporných balíčků, vetovat," řekl Nečas. Dodal, že pokud by opoziční strany přistoupily na konstruktivní debatu, vláda by nechala v parlamentu projít zákony v normálním režimu, tedy i s obecnou rozpravou. "Stav legislativní nouze pomohl odvrátit hospodářské škody značného rozsahu, zhruba ve výši pětačtyřiceti miliard korun," řekl Nečas.
ČSSD si stěžuje
Zákon podle ČSSD nepřijal parlament ústavním způsobem. V průběhu zákonodárného procesu nastalo podle mínění opozičních poslanců závažné porušení jeho demokratických pravidel. "Vláda podle skupiny poslanců zneužila stavu legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, zrušila obecnou rozpravu a zákon schválila," citovala z podání soudkyně-zpravodajka Eliška Wagnerová.
Vláda zároveň nechala návrh projednat Senátem ve starém složení. Napadený zákon tak schválili po volbách ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.
Miliardové úspory
Podle vládního stanoviska umožní balíček škrtů v sociální oblasti miliardové úspory a snížení schodku státního rozpočtu. Kvůli zákonu se například nemocenská vyplácí ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci.
Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. Stát navíc nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto dřívějšího 15. dne. Do té doby zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům náhradu mzdy.
Sociální příspěvek se zákonem omezil pouze na rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo postižené dítě. Dále příspěvek náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů je sám nezaopatřeným dítětem, tedy je mu méně než 26 let. Změnila se také výplata rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Porodné se kvůli balíčku škrtů vyplácí pouze za první narozené dítě, a to jen některým rodinám. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat. Lidé, kteří odcházejí ze zaměstnání na dohodu nebo na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti. Příspěvek na péči v takzvaném prvním stupni se snížil z 2000 na 800 korun měsíčně.
O osudu podání sociálně demokratických poslanců rozhoduje ústavní senát v čele se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou. Veřejné ústní jednání začalo ve sněmovním sále Ústavního soudu v úterý v 10:00, soudci si na ně předběžně vyhradili čtyři hodiny.
Na lavici navrhovatelů sedí Bohuslav Sobotka, účastníky řízení jsou i předsedkyně parlamentu Miroslava Němcová (ODS) a místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz