Březnová evropská rada, stabilní eurozóna, pakt pro konkurenceschopnost, ale i situace v Libyi byla témata středečního jednání předsedy vlády Petra Nečase (ODS) a nejvyššího představitele Evropské unie, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye.
"Chtěl bych zdůraznit, že v ekonomické oblasti má Česko zájem na stabilní eurozóně, neboť jsme natolik provázaní, že nestabilní situace má dopad i na samotnou Českou republiku," uvedl Nečas.
V souvislosti s německo-francouzským návrhem paktu konkurenceschopnosti premiér řekl, že Česká republika vítá myšlenky paktu a hodlá je provádět na národní úrovni "nehledě na provádění v ostatních členských státech".
Pakt konkurenceschopnosti ve formě prohlášení předložili zástupci Francie a Německa členským státům na Evropské radě, která se konala na počátku února letošního roku. Konkrétně se týká přijetí šesti kroků za účelem silnější ekonomické koordinace a posílení konkurenceschopnosti členských států.
Březnová Evropská rada bude významná vzhledem k otázce, jak se evropský stabilizační mechanismus finančně naplní a připraví na své fungování počínaje polovinou roku 2013 a zda se k němu rovněž připojí i Česká republika.
"Obecně se ekonomická situace Evropské unie zlepšuje, nadále musíme dbát na silnou měnu, udržitelnou měnovou politiku a striktní rozpočtová pravidla," vysvětlil Van Rompuy.
Pro správné fungování stálého finančního mechanismu musí být na základě rozhodnutí prosincové Evropské rady změněny zakládající smlouvy, a proto se dá očekávat, že březnová Evropská rada bude mít pro budoucí měnovou a hospodářskou stabilitu klíčový význam.
PSALI JSME:
Česko navštíví EVROPSKÝ PREZIDENT!
Evropský stabilizační mechanismus je součástí komplexního balíčku opatření k nápravě finanční situace v Evropě. Podle tohoto nařízení mohou státy, které se nacházejí v obtížné situaci způsobené mimořádnými okolnostmi, jež nemohou ovlivnit, požádat o finanční pomoc z tohoto mechanismu. Mezi tyto okolnosti může patřit i vážné zhoršení mezinárodního hospodářského a finančního prostředí. Mechanismus by měl unii umožnit koordinovanou, rychlou a účinnou reakci.
V souvislosti se situací v Libyi předseda Evropské rady uvedl, že Libye potřebuje reformy, včetně svobody vyjadřování. "Naše zodpovědnost je pomáhat a rozvíjet demokratickou společnost a zlepšovat příležitosti pro demokratický a ekonomický rozvoj," dodal.
Herman van Rompuy je belgický vlámský politik a člen Křesťanskodemokratické vlámské strany. Předsedou Evropské rady je od 1. prosince 2009 a byl zvolen na 2,5leté funkční období do nově vzniklé funkce, zavedené Lisabonskou smlouvou. Oficiálním názvem funkce je stálý předseda Evropské rady, neoficiální pak prezident Evropské unie.
V letech 2008 až 2009 Herman Van Rompuy zastával post belgického předsedy vlády. Ve funkci premiéra se kromě mírnění dopadu hospodářské krize snažil uklidnit napjatou situaci mezi valonskou a vlámskou částí Belgie, kterou předtím jako vůdce opozice sám pomáhal vyvolat, aby tak způsobil vládě potíže.
V minulosti rovněž působil i jako ministr financí. Zastává restriktivní rozpočtovou politiku a podporuje federalistické směřování Evropské unie. Je odpůrcem vstupu Turecka do Evropské unie.
Van Rompuy - dirigent, který dostává noty z Berlína a Paříže
Pečlivý úředník, dobrý vyjednávač, muž kompromisu, který je pověstný tím, že vše dlouho rozmýšlí. Tak je nejčastěji popisován Belgičan Herman Van Rompuy, prezident Evropské unie, který ve středu přiletěl do Česka.
Křesťanský demokrat Rompuy se za čtrnáct měsíců v úřadu ukázal jako politik, kterého v této funkci potřebují Francouzi a Němci. Nikoho nepředstihne, neurazí, nezastíní. Francouzsko-německý tandem se proto nemusí bát, že by mu v Evropské unii už dál nepatřilo hlavní slovo.
Rompuy se stal dirigentem. Hraje však podle not z Paříže a Berlína.
Bývalý belgický premiér, třiašedesátiletý křesťanský demokrat není tím, kdo by Nicolasi Sarkozymu a Angele Merkelové mohl brát vítr z plachet. Nemá charisma, webový portál Monster and Critics ho popisuje jako "bezbarvého úředníka", kterému Belgičané přezdívají Rumpypumpy.
Nahlíženo z Česka, Van Rompuy připomíná Vladimíra Špidlu, sociálního demokrata, někdejšího premiéra, později unijního komisaře. Spojuje je nejen zádumčivý výraz skrytý za brýlemi. Ani jeden z nich není velkolepý řečník, oba jsou váhaví, nerozhodní.
Působí jako snílek, píše básně, které vyvěšuje na svém webu, a také bloguje. Jeho manželka mu říká Rambo. Je ale drobný, nemotorný, působí plaše, pod jeho sakem nejsou patrné svaly.
Herman Achille Van Rompuy - Vlám, který vystudoval filozofii a ekonomii na katolické univerzitě v Lovani, však není pouhý snílek. Mezi státníky má pověst skvělého vyjednávače. Belgii vládl jen rok, dokázal ale tišit spory mezi Vlámy a Valony, které ohrožují jednotu Belgického království.
Co víc: Je pokládán za úspěšného ministra financí. Během deseti let přispěl k tomu, že se veřejný dluh Belgie ze 135 procent HDP snížil na 100 procent. A to se v době hospodářské krize počítá.
V roli prezidenta Evropské unie se nestal reprezentantem unie - "panem Evropou", tím, kdo bude na telefonu, když bude někdo chtít mluvit s unií. Pokud třeba Barack Obama chce vědět, co Evropa plánuje, zatelefonuje Nicolasi Sarkozymu, Angele Merkelové, případně britskému premiérovi Davidu Cameronovi.
Na druhé straně se však Rompuy osvědčil jako muž kompromisu - obratný moderátor unijních summitů a vyjednávač kompromisů, kterého nesourodá evropská sedmadvacítka potřebuje.
Pro úplnost: Za svou práci bere plat v přepočtu 540 000 korun měsíčně. Takový příjem nemá ani Obama.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz