SMRTONOSNÝ ROZHOVOR! Takhle si DOMLUVILA SVOU VRAŽDU S KANIBALEM

Naprosto šokující rozhovor, který odhalila policie, vedla krátce před svou smrtí pohřešovaná Lucia se zemřelým „kanibalem z Kysaku“ Matejem Čurkem. Podívejte se, jak si domluvila vlastní smrt!

Jak uvedl slovenský server cas.sk, tuto konverzaci mezi vrahem a jeho obětí našla policie v Čurkově počítači. Z jeho obsahu doslova běhá mráz po zádech…

16. srpna 2010:
Lucia se seznámila s Matejem na internetu. Trpěla depresemi a chtěla se zabít. Od Čurka dostala nabídku, že ji zabije…

Lucia: Dnes jsem v telce viděla další dvě sebevraždy. Jak se nějaký děda utopil v nádrži s vodou a druhý se oběsil. Pracuju ve zdravotnictví, tak přemýšlím nad léky, ale to není spolehlivé.

Čurko: Když chceš tak moc zemřít, za určitých okolností bych ti s tím dokázal pomoct. Ale to už je na tvrdou basu.

Lucia: Napiš podrobnosti, napiš podrobnosti.

Čurko: Snad mě neudáš. Přišla bys za mnou, zašli bysme hlouběji do lesa. Dal bych ti hypnogen nebo něco podobného a jak bys usnula, tak bych tě zadusil. A nebo co si vybereš. Vidět smrt zblízka mě vždy lákalo. Pak bych tě zakopal, aby nebyly žádné důkazy.

Lucia: To by se mi hodně líbilo, ale moc nevěřím, že bys něco takového opravdu udělal. Jednou jsem se s jedním týpkem domluvila, že se půjdeme zabít a on na mě zavolal policajty.

Čurko: Já riskuju stejně. Důkaz, že to myslím vážně, ti neumím dát a nakonec i ty na mě můžeš zavolat policajty. Musíš si to ale rozmyslet. Jsi trochu daleko a musela bys přestupovat. Potkali bysme se v Margecanoch nebo v Kysaku. Jsou tam hezké lesy.

Lucia: Tak přijeď  ty za mnou. Je rozdíl v tom domluvit si sebevraždu s někým, anebo vlastní vraždu.

Čurko: To ne. Neznám okolí Sniny a nedokážu si ani představit, že bych nesl do lesa krumpáč a lopatu s tebou. To si musím donést dopředu. Podívej, ze Sniny se to dá zvládnout rychle. Přijedeš do Košic přímo vlakem.

Lucia: Ne, ty přijeď do Sniny.

Čurko: Ne, důvody jsem ti už psal. Okolí Kysaku dobře znám, jestli mám něco takového udělat, tak jedině tam.

PSALI JSME:
POLICISTA, kterého zranil slovenský KANIBAL, je při vědomí!


3 dny před zmizením
31. srpna 2010 Po této konverzaci už Lucia věděla, že Matej Čurko je vrah. Ten ji ujišťoval, že se nebude jednat o znásilnění, ale "pouze“ bezbolestnou vraždu.

Lucia: Jsem tu.

Čurko: I já jsem tu. Tak co, máš ještě zájem?

Lucia: Zní to krásně.

Čurko: Nezní to jen krásně, u mě je to jistota. Já to udělám, jestli chceš. Mně je jedno, kdo jsi, jaké pohlaví. Nemám v úmyslu tě znásilňovat. Jsem jen úchyl, kterého vzrušuje smrt. Chci ji cítit, dotýkat se umírajícího těla.

Lucia: Toho se bojím, že bych utrpěla ještě něco jiného, než stanoví naše dohoda.

Čurko: Sex nebude ani předtím, ani potom. Už jen proto, že zanechává DNA. Nevyvratitelný důkaz. A nebude ani žádné zohavování a podobně, nejsem sadista. Chci jen smrt, proto preferuji dušení, je při něm přímý kontakt.

Lucia: Za chvilku budu stejně mrtvá, tak to i tak nebudu moct nikomu říct. A věř, že mám teď takovou depku, že tě obdivuji a jsi pro mě něco, jakože WAU, že se najde někdo, jako jsi ty.

Čurko: Beru to jako službu sebevrahům, aspoň nebudou trpět.


...Lucia se ptala, jaké je to zabít…

Lucia: A jaké to bylo, jak to probíhalo?

Čurko: Tak, jak to popisuji, snědí se léky, zhruba dvacet minut to trvá, než člověk přestane reagovat a je v bezvědomí. Přibližně 5 minut dušení, dokud nepřestanu cítit tep. Pro jistotu propíchnu srdce, abych nepohřbíval zaživa.

36 hodin do zmizení
Lucia chce mít jistotu, že její smrt bude bezbolestná. Zjišťuje, kolik lidí už Čurko zabil...

Lucia: Jsem přesvědčená o tom, že chci zemřít. Mě přesvědčovat nemusíš, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se bojím. Ta myšlenka je tak krásná. Zemřít. Ale jsem bojácná.

Čurko: Nemusíš se bát, nebudeš první. Je to vyzkoušené, pokecáme dvacet minut o čemkoliv a ty pak odpadneš a usneš. To není jako když stojíš v okně, díváš se dolů a přemýšlíš, jestli skočíš...


Po několika hodinách konverzace zase pokračuje…


Lucia: Nechci se vzbudit někde v nemocnici. To bych nepřežila, to bych se radši oběsila na vlastních vlasech.

Čurko: Neboj, nevzbudíš se.

Lucia: chci hodně léků, abych se aspoň přiotrávila a abych se nevzbudila, když mě budeš škrtit. A jak mě budeš škrtit?

Čurko: Neškrtím rukama. Zakryju nos a ústa, víc se mi to líbí než škrtit hrdlo. A věř mi, doteď se nikdo nevzbudil. Nemám zájem zabíjet lidi, když jsou při vědomá, nesnáším pláč, křik, strach.

PSALI JSME:
Slováci pohřbili "kanibala z Kysaku!"

1. září 2010 Čurko poslal své budoucí oběti fotky z předcházející vraždy. A zároveň vlakové spoje, kterými za ním má Lucia přijet...

Lucia: Nevím, co povím doma, že jdu někam tak brzo. Jedině že uteču. Aha. Ale máš to dobře vymyšlené. Bože můj, ať to vyjde. Jen ať to vyjde. A ty to máš před prací, nebo si vezmeš dovolenou?

Čurko: Ano, vezmu si dovolenou. Už ji mám zařízenou.

Lucia: Já doufám, že nejsi nějaký můj zachránce.

Čurko: Jak ti mám dokázat, že jsem tvůj vrah a ne tvůj zachránce? To ti mám do prdele poslat fotku té ženské, kterou jsem zapíchl, jako důkaz, že jsem vrah?

Lucia: Dobře, jsem zvědavá.

Čurko: Dobře, ale je osekaná, aby nebyla na té fotce rozpoznatelná. Moc toho na ní neuvidíš. V podstatě jen ten hrudník s ranami od nože.

Lucia: Už jsem si tu fotku prohlídla, ale to jsou jen nějaké malé rány. Myslela jsem si, že budou masakrální.

Čurko: Ne, píchám jen na šířku nože.


…později už si vrah a jeho oběť domluvili schůzku v Košicích.

Čurko: V parku před stanicí je jezírko. Budeš se kolem něj procházet.

Lucia: Po tři čtvrtě na deset se tam budu motat. Teď už musím jít. Výsledek bude nádherný. Jdu spát. Dobrou noc.

Čurko: Dohodnuto.

Policie našla 15. května v lese nedaleko Kysaku dvě ženská těla. Podle serveru cas.sk oblečení jednoho z nich se zřejmě jedná právě o pohřešovanou Lucii. Ta zmizela 2. září loňského roku. Těla jsou na expertize DNA.

Zdroj rozhovoru: cas.sk; Překlad: TN.cz

Jako první text rozhovoru zveřejnila tvprima v pořadu Soukromá dramata.