Nový zákoník práce. JAKÝ BUDE?

Ministr Drábek | Zdroj: Mediafax

Vláda už ve středu projedná nový zákoník práce.

Zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z dosavadních 150 na 300 hodin ročně, rozšíření výpovědních důvodů, ale i změny ve výši odstupného přináší nová komplexní úprava zákoníku práce. Novelu, která má přispět k pružnějšímu trhu práce, projedná na svém středečním zasedání Nečasův kabinet.

Rezort ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09) na novém zákoníku práce pracoval od loňského léta a k jeho přípravě autoři využili i všechny předchozí analýzy a studie.

Zásadních změn dozná převážná většina paragrafů, která pracovněprávní vztahy upravuje.

Nejvýraznější změnou v oblasti krátkodobých pracovních úvazků je zvýšení limitu pro dohody o provedení práce. Ten má od roku 2012 stoupnout z dosavadních 150 na 300 hodin ročně. Současně má dojít k posílení kontrol, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Ministerstvo práce vyhovělo připomínce rezortu financí a do návrhu zákona byla - oproti znění rozeslanému do připomínkového řízení - doplněná úprava týkající se založení účasti na nemocenském a důchodovém pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce s povinností odvodu pojistného na sociální pojištění. "Tato účast vzniká za podmínky, že v kalendářním měsíci byla zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce zúčtována odměna vyšší než pět tisíc korun," píší autoři v důvodové zprávě.

Jedna z úprav se týká pracovních poměrů na dobu určitou. Dosud v zásadě platí, že smlouvu na dobu určitou lze uzavřít maximálně na dva roky. Do tohoto limitu se počítá i případné opakování nebo prodlužování. Nově má platit, že poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky.

Od nejdiskutovanějšího problému - snazší a rychlejší výpovědi lidem, s jejichž prací nejsou firmy spokojené - ministerstvo práce a sociálních věcí upustilo. Rezort původně navrhoval jednodušší výpovědi lidem, s kterými není zaměstnavatel spokojen. U pracovníků dosahujících neuspokojivých pracovních výsledků mělo nově stačit, když je zaměstnavatel pouze předem upozorní na možnost výpovědi. Nemusel by je už tedy vyzývat k odstranění nedostatků ani čekat, zda se polepší. Novela by tak umožnila, aby firma předala zaměstnanci písemné upozornění a hned následujícího dne mu pak podala samotnou výpověď.

Ministerstvo ustoupilo i od plánu prodloužit maximální možnou dobu, na niž lze sjednat konkurenční doložku. I nadále tedy půjde omezit odcházejícího zaměstnance nejvýše na rok.

Zásadnějších změn dozná zákon i v problematice výpovědí. Jde například o rozšíření výpovědních důvodů o hrubé porušení nemocenské. Zaměstnavatelé budou moci dát výpověď lidem, kteří zvlášť hrubým způsobem poruší lékařem stanovený režim při nemocenské. Seznam hlavních povinností zaměstnanců se má rozšířit o zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a dodržování doby a rozsahu povolených vycházek. Člověk, který se dopustí tohoto hrubého porušení, nemá nárok na odstupné. Jeho výpovědní doba bude standardně dvouměsíční.

Zákon rovněž umožní, aby u takzvaných vedoucích zaměstnanců činila zkušební doba až šest měsíců. Nově má platit, že zkušební doba může trvat maximálně polovinu délky pracovního poměru, je-li uzavřen na dobu určitou. Zkušební doba pro běžné zaměstnance zůstane beze změny, tedy maximálně tříměsíční.

Lidé, kteří u stejného zaměstnavatele pracují méně než dva roky, dostanou nižší odstupné. Zatímco dosud činí tři měsíční mzdy nezávisle na délce pracovního poměru, nově se má vyplácet podle délky odpracovaných let. Kdo je u firmy méně než rok, dostane odstupné jen ve výši jednoho měsíčního platu. Kdo pracoval rok až dva, dostane dva měsíční platy. A teprve lidé, jejichž pracovní poměr trval více než dva roky, by dostali tříměsíční odstupné. Na samotné povinnosti platit odstupné se nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů.

Pokud návrh schválí vláda i Parlament České republiky, uvolní se od roku 2012 i pravidla pro příplatky za přesčasovou a víkendovou práci. Dosud platí, že příplatek za noční práci nebo za práci v soboru či neděli musí v podnikatelské sféře dosáhnout vždy alespoň deseti procent průměrného výdělku pracovníka. Ministr Drábek nyní navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout odlišnou - tedy i nižší - hodnotu příplatku nebo jiná pravidla pro jeho určení. To je dosud možné jen u kolektivních smluv s odbory.

Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet na základě tří principů. Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti. Zaměstnanec, který dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu pokrytou odstupným nárok na podporu v nezaměstnanosti. A ten, kdo začne podnikat jako živnostník, může dostat speciální příspěvek, aby nepřišel o zbytek podpory.

"Úpravy zákoníku práce povedou k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst." stojí v důvodové zprávě.

Nový zákoník práce vychází z programového prohlášení vlády, které určuje obecné směry, jež by měla nová úprava pracovněprávních vztahů obsahovat.