TO JSOU BORCI! Turečtí lékaři poprvé transplantovali dělohu

Tureckým lékařům se podařila první úspěšná transplantace dělohy od zesnulé dárkyně. Celý proces trval několik měsíců, informovala o tom v sobotu agentura AFP.

Lékaři voperovali dělohu Deryi Sertové, která se narodila bez ní a neměla tak naději, že by mohla být těhotná. Podobným handicapem trpí na světě několik milionů žen.

"Štěstí, vzrušení i další pocity se ve mně mísí," uvedla Sertová, manželka automechanika. V univerzitní nemocnici ve městě Akdeniz strávila přibližně půl roku.

"Děloha již se stala jedním z mých orgánů. Dá-li bůh, budu jednou chovat vlastní dítě, " prohlásila.

Zákrok, který provedli turečtí lékaři je ve skutečnosti druhou úspěšnou transplantací dělohy. Poprvé se to podařilo doktorům v Saudské Arábii před 11 lety. Ti však orgán získali od žijící dárkyně a po 99 dnech museli lůno znovu odejmout kvůli nebezpečným krevním sraženinám.

"Mít živého dárce je nevýhoda," vysvětlil chirurg Omer Ozkan, jeden z 15 tureckých lékařů. Další člen týmu, gynekolog Munire Erman Akar doplnil, že při přenosu od živé dárkyně se nepodaří dělohu dobře spojit s žílami pacientky.

Turečtí experti věří, že tento problém překonali. Z těla zesnulé dárkyně totiž mohli vyjmout s dělohou i větší kus tkáně. Orgán pak mohli lépe umístit díky tomu, že měli ve tkáni delší části cév. Navíc měli k dispozici lepší léčiva, než bylo dostupná před 11 lety.

Přestože pacientka orgán přijala, lékaři zatím nejsou zcela spokojeni. "Ten zákrok byl úspěšný. Ale skutečný úspěch přijde, pokud bude mít dítě," dodal Ozkan.

První pokus vpravit do dělohy pacientky její oplodněná vajíčka provedou lékaři nejdříve za šest měsíců. "Může to být i sedm nebo osm," připustil Ozkan.

Gynekolog Akar připomněl, že těhotenství může být rizikové. Dítěti hrozí vrozené vady kvůli množství imunosupresiv - léků na potlačení imunity, která se podávají pacientům při transplantacích, aby jejich tělo darovaný orgán neodmítlo. Dalším rizikem je předčasný porod.

Pokud se Sertové podaří otěhotnět a své dítě porodí, lékaři jí chtějí dělohu znovu odejmout. Zejména po snížení dávek léků totiž naroste riziko, že její tělo orgán odmítne.

"Samozřejmě bude záležet na pacientce, ale já bych byl pro odoperování," uvedl Okzan. Výjimkou by podle něj bylo, pokud by rodina chtěla dalšího potomka. I druhé miminko by podle něj mohlo růst ve stejné transplantované děloze.

Na světě existují pouze tři lékařská pracoviště, která se zabývají transplantacemi děloh - kromě Turecka ještě Švédsko a Spojené státy. Podle statistik se bez dělohy narodí přibližně jedna z 5000 žen.

Derya Sertová věří, že její příběh dodá naději mnoha dalším, které mají stejný problém.