APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

VAROVÁNÍ! SATELIT ROSAT je v atmosféře! Na Zemi už PADAJÍ první kusy...

Vysloužilý německý satelit ROSAT vstoupil do hustých vrstev atmosféry. Informuje o tom v neděli Německé středisko pro letectví a vesmír (DLR).

Německý úřad na svém webu upozorňuje na to, že zatím nedokáže potvrdit, zda některé fragmenty přístroje skutečně dopadnou na zem. Televize ABC News ale s odvoláním na důvěrné zdroje z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) uvedla, že se tak již stalo.
 

PODÍVEJTE SE NA APLIKACI, KTERÁ ZNÁZORŇUJE POHYB SATELITU ROSAT
 


Potvrzuje to i portál Spaceflight101, který s odvoláním na údaje Velitelství strategických sil USA píše, že satelit vstoupil do atmosféry kolem čtvrté ráno SELČ, proletěl nad Indickým oceánem a částí Asie, a jeho fragment dopadl jižně od čínského města Čchung-čching.
 

Oficiálně to zatím potvrzeno nebylo.
 

Ještě nedávno se lidé obávali padajícího satelitu UARS, který ale naštěstí skončil ve východním Pacifiku. Nyní hrozí pád dalšího satelitu. Ten by mohl na Zemi způsobit podstatné škody i přesto, že se jedná o mnohem menší stroj.
 

ROSAT je postavený tak, aby odolal vysokým teplotám, což v praxi znamená, že většina jeho úlomků má reálnou šanci proletět zemskou atmosférou a dopadnout až na Zemi. Pravděpodobnost, že způsobí újmu na zdraví je sice srovnatelná s výhrou v loterii, ale i tu čas od času někdo získá.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:


 

NASA tvrdí, že riziko škod na zdraví je 2000:1. U satelitu UARS to bylo 3000:1. Německá družice se srovnává spíše s automobilem, než s autobusem, ke kterému byl přirovnáván UARS. Rozměry při startu byly 238 × 213 × 450 centimetrů. Ve vesmíru se zvětšila rozložením slunečních panelů. Ty se ale při průchodu atmosférou utrhnou a rychle shoří.
 

Zdroj: NASA

 

ROSAT je také lehčí než byl UARS. Váha německé družice je 2,5 tuny proti 6,5 tunám americké družice.
 

Označení ROSAT znamená Röntgen Satelite. Je to vesmírná družicová observatoř sledující objekty v rentgenovém oboru záření. Postavila ji německá firma Dornier Systems GmbH a nad rušivou clonu atmosféry byla vynesena raketou Delta v roce 1990.


Hlavním přístrojem byl rentgenový dalekohled s označením XRT (X-Ray Telescope), v jehož ohniskové rovině pracoval buď proporcionální počítač nebo snímač obrazu s vysokým rozlišením. Kromě toho obsahovala observatoř i širokoúhlou kameru WFC (Wide Field Camera). Napájení zabezpečovaly jeden pevný a dva vyklápěcí solární panely.
 

Už během prvního půl roku činnosti při prohlídce celé oblohy družice objevila 80 000 rentgenových zdrojů a 500 zdrojů zářících v oblasti extrémního ultrafialového záření. Přepokládaná činost ROSATU byla dva roky. Po zbytek mise, tedy do roku 1998, sonda prováděla pozorování vybraných rentgenových zdrojů. Celkový počet zdrojů pozorovaných družicí Rosat přesáhl 120 000.
 

ROSAT je považován za průkopníka rentgenové astronomie. Na jeho práci v roce 1999 navázala další rentgenová observatoř Chandra.

 

TN.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz