Vláda schválila zákon o referendu, cesta k němu bude ale velmi dlouhá

Zdroj: Mediafax

O zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu by si Češi mohli nově rozhodnout v celostátním referendu. Počítá s tím návrh ústavního zákona, který ve středu schválila vláda.

Podle schváleného návrhu zákona mají politici vyhlásit plebiscit na základě petice se čtvrtmilionem podpisů. "Návrh na konání celostátního referenda může podat každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 tisíci občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na konání celostátního referenda se podává vládě a musí obsahovat konkrétní otázku, o níž se má celostátní referendum konat," uvádí návrh ústavního zákona, který připravila vicepremiérka Karolína Peake (VV).

Každé celostátní referendum by muselo být opřené o vlastní zákon, obdobně jako když Češi hlasovali v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Nově by ale politici měli povinnost takový zákon připravit, pokud je k tomu občané vyzvou. Samotné hlasování by pak proběhlo za čtvrt roku po vyhlášení příslušné legislativní normy, výběr konkrétního termínu by byl na prezidentovi.

ČTĚTE TAKÉ:

Vypsání referenda není možné zamítnout, uznal soud

"Pokud by se mělo toto referendum konat v posledních šesti měsících volebního období Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu nebo Evropského parlamentu nebo funkčního období zastupitelstev územních samosprávných celků, vyhlásí prezident republiky celostátní referendum tak, aby se konalo spolu s těmito volbami," stojí dále ve vládním návrhu.

Celostátní referendum by mohla, stejně jako dosud, vyhlásit i vláda. Ta by se přitom o žádné podpisy občanů opírat nemusela.

Aby byl plebiscit platný, muselo by se k jeho otázce vyjádřit aspoň 35 procent občanů starších 18 let. Stejná hranice platí pro už zavedený mechanismus krajského referenda. V rámci jednoho referenda by mohli lidé odpovídat i na víc otázek, na každé téma by mohl padnout ale dotaz vždy jen jeden. Podmínkou je, aby položená otázka byla jasná a umožňovala odpověď buď ano, nebo ne.

ČTĚTE TAKÉ:

Slováci v referendu rozhodují o omezení imunity poslanců

Celostátní referendum by vyústilo v rozhodnutí občanů ve chvíli, kdy by na položenou otázku odpověděla nadpoloviční většina hlasujících kladně. Výsledek plebiscitu by pak oznámil prezident a byl by závazný pro všechny osoby a orgány. V případě kladného a prezidentem vyhlášeného výsledku referenda by mohlo všelidové hlasování o stejné věci proběhnout znovu nejdřív za dva roky.

Otázka pro celostátní referendum by podle návrhu vlády nemohla směřovat například ke změně podstatných náležitostí demokratického právního státu a k zásahu do základního fungování státu, k porušení ústavně zaručených práv a svobod nebo k rozhodnutí, které by odporovalo mezinárodním závazkům České republiky.

Zapovězený by byl také zásah do právní úpravy nebo správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a k rozhodnutí o státním rozpočtu. Lidé by nemohli přímo také vyměnit konkrétního člověka v jeho funkci, zasahovat do řízení, které rozhoduje o právech a povinnostech osob nebo do výkonu moci ústavodárné či zákonodárné.

A nepřípustné by podle návrhu bylo i vyjádření k bezpečnostním otázkám státu nebo zásahy do působnosti České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu.

PSALI JSME:

Turci v referendu přijali návrh ústavních změn. Armáda bude mít menší vliv

Arbitrem toho, jestli je danou otázku v celostátním referendu možné položit, by byl podle navrženého zákona Ústavní soud. O verdikt by ho mohla požádat vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát.

V případě vyhlášeného stavu ohrožení, nouzového nebo válečného stavu by podle návrhu šlo celostátní referendum stranou. Příslušné lhůty by v takovém případě byly přerušené až do doby, než příslušný stav opadne.

Vláda připomněla, že náklady na referendum o přistoupení Česka k Evropské unii byly v roce 2003 zhruba 400 milionů korun. Tři čtvrtiny částky využily územní samosprávné celky, po 50 milionech získalo tehdy ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. Necelý čtyři miliony pak šly na účet ministerstva zahraničí.

PSALI JSME:

Sněmovna zamítla konání celostátních referend

Kabinet Petra Nečase (ODS) připravil zákon o celostátním referendu na základě svého programového prohlášení. V minulosti přitom už odmítl obdobnou snahu sociální demokracie. Právě podpora ČSSD bude pro osud návrhu klíčová. Norma musí získat 120 hlasů od poslanců a souhlas tří pětin senátorů přítomných při hlasování, vládní koalice bez sociálních demokratů takový počet nedá dohromady.

Kromě nového zákona je součástí návrhu i změna Ústavy ČR tak, aby celostátní referendum umožnila. Změny by měly začít účinkovat 1. září poté, co bude novinka vyhlášená ve sbírce zákonů.