Vědci objevili dosud neznámého předchůdce člověka. Našli kost z jeho chodidla

Kůstka z chodidla stará 3, 4 milionů let, která byla nalezena v Etiopii, je zřejmě odpovědí na otázku, zda předchůdců člověka existovala jen jedna vývojová větev nebo více.

Kosterní nálezy z tohoto období jsou velmi vzácné a v zásadě limitované na fosílie vztahující se k druhu Australopithecus afarensis, který proslavila 3, 2 miliony let stará rekonstruovaná kostra "Lucy“.
 

Její chodidlo bylo svou stavbou podobné noze moderního člověka a našly se i kosti druhu Australopithecus afarensis staré až 3, 7 milionů let. Nový nález kůstky v etiopském Afaru ale ukazuje, že na Zemi v daném časovém rozmezí žil ještě další druh hominidů.

ČTĚTE TAKÉ:

Vrátí se mamuti? Vědci už mají plán, jak je naklonují
 

Profesor Yohannes Haile-Selassie z Muzea přírodní historie v Clevlandu, který tým vědců na nalezišti vede, řekl: "Nalezená fosílie kosti hominida v Afaru ukazuje, že na rozdíl od druhu Australopithecus afarensis měl jeho současník palec v opozici, trochu jako palec na ruce, což mu umožňovalo šplhat po stromech. Je to silný důkaz pro teorii, že hominidů existovalo více linií současně.“
 

A jeho kolega, profesor evoluční biologie při harvardské univerzitě Daniel Lieberman dodává: "Většina paleoantropologů by jistě souhlasila, že chůze po dvou byla pro vývoj člověka jako druhu zcela zásadní a byla křižovatkou, na které se naše cesty rozešly se šimpanzi. Nyní se ale zdá, že přinejmenším jeden druh hominidů si i potom zachoval schopnost šplhat po stromech.“
 

Nalezená kůstka se podle paleoantropologů nápadně podobá kostem hominida druhu Ardipithecus ramidus, který žil před 4, 4 miliony let, rovněž v dnešní Etiopii. I tento hominid, přezdívaný "Ardi", měl chodidla podobná spíše opicím a gorilám a uzpůsobená k lezení po stromech, občas ale chodil vzpřímeně.