Soud poslal do vězení dva argentické diktátory. Dohlíželi na únosy dětí!

Zdroj: Getty Images

Dva bývalí argentinští diktátoři, Jorge Videla a Reynaldo Bignone, půjdou do vězení. Během své vlády totiž dohlíželi na systematické únosy dětí. Videla dostal padesát let, Bignone patnáct.

Šestaosmdesátiletý Videla v zemi vládl v letech 1976 až 1981, čtyřiaosmdesátiletý Bignone ho v čele Argentiny vystřídal v letech 1982 až 1983.
 

Tresty ve výši až 40 let dostalo také několik dalších vojenských hodnostářů bývalého režimu. Dva z celkem jedenácti obžalovaných soud zprostil viny. Procesu přihlížely stovky lidí - příbuzní obětí, unesené děti, které se až po letech setkaly se svými příbuznými, i lidskoprávní aktivisté.
 

V období diktatury a takzvané špinavé války proti politickým odpůrcům vláda systematicky odebírala děti členům opozice. Organizace Abuelas de Plaza de Mayo odhaduje, že kolem pěti set dětí vyrostlo v náhradních rodinách poté, co je režim vzal jejich zavražděným nebo uvězněným rodičům.
 

"Čtvrteční verdikt soudu potvrdil, že existoval systematický plán na krádeže dětí, " řekla prezidentka Abuelas de Plaza de Mayo Estela de Carlottová.
 

[IMAGEBOX_998066]Krvavý diktátor Taylor odsouzen na 50 let za mříže

[IMAGEBOX_998066]

Proces začal v únoru 2011 a soud se v něm podrobně zabýval 35 případy únosu. Ve většině případů se jednalo o děti žen vězněných v pověstném likvidačním středisku v Armádní škole mechaniky (ESMA). Vězenkyně rodily spoutané a se zakrytýma očima, vypověděli před soudem svědci. Novorozence jim odebrali bezprostředně po porodu a většina žen tak své děti nikdy nespatřila.
 

Matky vojáci házeli z letadel do moře. Děti putovaly do rodin dozorců nebo jejich přátel. Mnohé z nich se o své skutečné identitě dozvěděly až v dospělosti.
 

Generál Videla se hájil tím, že matky byly aktivní členky teroristických skupin, které používaly své děti jako lidské štíty. Videla byl již dříve odsouzen na doživotí za zločiny proti lidskosti.
 

[IMAGEBOX_911866]Nový diktátor? Kim Čong-Un se poklonil zesnulému otci

[IMAGEBOX_911866]

Argentina v osmdesátých letech vyhlásila amnestii na zločiny spáchané v období diktatury. Prezident Nestor Kircher, který zemi vládl v letech 2003 až 2007, ale amnestii zrušil, což umožnilo znovu otevřít řadu případů.
 

V roce 1976 nastal v Argentině vojenský puč, který svrhl prezidentku Isabelu Perónovou. Až do roku 1983 se u moci střídaly vojenské junty. Šlo o nejkrvavější diktaturu v argentinské historii, nazývanou také jako špinavá válka - boje totiž nebyly formálně vyhlášené a vojenská moc se zcela vymkla kontrole civilních autorit. Za sedm let podle lidskoprávních aktivistů zmizelo nebo zemřelo násilnou smrtí kolem 30 000 Argentinců.