Ústavní soud: Oběti amnestie mají smůlu, peníze už nedostanou

Zdroj: Mediafax

Ústavní soud doporučil obětem amnestie, které o majetek a spravedlnost připravil její druhý článek, aby se odškodnění domáhaly u civilního soudu. Soudům zase vzkázal, že pokud se případ táhl příliš dlouho, protože se obžalovaný vyhýbal či skrýval, nemusejí na amnestijní stopku dbát. Oponující soudci se však ptají: proč to doporučovat, když jsme to mohli udělat sami?

Ústavní soud v Brně (ÚS) dnes zveřejnil zdůvodnění, proč se v úterý rozhodl, že nemůže zrušit druhý článek Klausovy novoroční amnestie, protože mu to nepřísluší. Pro připomenutí: druhý článek zastavil kauzy, které se vlekly více než osm let a zároveň na ně neplatila sazba přesahující deset let. Spadají sem i velké hospodářské a korupční kauzy, v nichž nevinní lidé přišli souhrnem o miliardy korun.

Související obsah

Vláda Václava II. v číslech: Vydělal 45 milionů, zastavil 327 kauz, jmenoval 6 vlád

7. 3. 2013

ÚS uvedl, že těmto lidem nic nebrání, aby se odškodnění domáhali u civilního soudu, v občanskoprávním řízení. S tím, že se nebudou moci opírat o rozsudek z trestního řízení: to je ovšem první problém, protože kde není prokázaná vina, uplatňuje se nárok na odškodnění spletitě.

Předseda soudu Pavel Rychetský, který patří mezi trojici soudců, podle nichž se mělo plénum amnestií zabývat, upozornil ve svém oponentním zdůvodnění ještě na jeden háček. Když je totiž zastaveno trestní stíhání, není zločinu a tudíž dojde k legalizaci zabaveného nebo zastaveného majetku. Tedy: případní tuneláři a korupčníci se dostanou zpátky k nakradeným penězům, s nimiž si mohou prchnout, kam budou chtít. I kdyby dal soud obětem amnestie za pravdu, nemusí už být z čeho škody hradit.

Související obsah

Amnestie zůstane, jak je. Soud řekl, že ji zkoumat nebude

5. 3. 2013

Rychetský dodává, že v právu existují dvě zásady, jimiž je potřeba se řídit. Zaprvé, že Ústavní soud nemůže připustit, aby v demokratickém státě mohl stát vydat rozhodnutí, proti kterému není odvolání ani přezkumu. Za druhé, že se musí pohybovat jenom v mezích, které mu právo poskytuje. Většina pléna si podle Rychetského zvolila druhý princip tam, kde měla spíše dbát na ten první.

I většina, která se rozhodla amnestii nezkoumat, připustila, že má pochopení pro pocit nespravedlnosti, který amnestie v obyvatelích republiky vyvolala. Zároveň doporučila soudům, aby v případě, kdy přelíčení zdržovalo vyhýbání a obstrukce obžalovaného, odečetli od celkového trvání projednání dobu, kdy se takto zákonu vyhýbal. Padne-li číslo pod osm let, amnestie se na ně nemusí vztahovat. Problém je, že se jedná jen o zdůvodnění a nikoli o závazný nález, protože ÚS celou věc neprojednal. Soudci se tak nemají o co závazně opřít.

Související obsah

07:09

Senátoři rozhodli: Obžalují prezidenta Klause z velezrady

4. 3. 2013

Nicméně by se takový postup týkal například Miroslava Vlastníka, jednoho z manažerů vytunelovaných fondů Trend a Mercia. Ten se přesně osm let skrýval v zahraničí, kam na něj české úřady nedosáhly. A jako z udělání se vrátil do republiky dva týdny před vyhlášením amnestie. Kdyby se skrýval i v době, kdy s ní Klaus přišel, nevztahovala by se na něj.