APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Obří kruhy vyzdobily krajinu. Vědci si neví rady, co je způsobilo

Na pláních jihozápadní Afriky vznikají podivné kruhy holé půdy o průměru až 12 metrů. Zatímco někteří Afričané je považují za stopy bohů či duchů, vědci si s nimi dosud nevěděli moc rady. Teď se přiklánějí k tomu, že za neobvyklým úkazem stojí termiti.

Desetitisíce holých kruhů o průměru až 12 metrů zdobí rozlehlé území mezi Angolou, Namibií a severem Jihoafrické republiky. Okraje kruhů, které vznikají na zelených plochách i na poušti, obepínají mimořádně vysoké trsy trávy.
 

Životní cyklus tajemných kruhů trvá několik desetiletí. Možnou odpověď na otázku, jak vznikají, přinesl biolog z Hamburské univerzity Norbert Jürgens. Za neobvyklým úkazem podle něj stojí termiti, kteří konzumují kořínky travin a vylučují jedovaté chemické látky.

Související obsah


Vědci sice už před lety spekulovali, že kruhy má na svědomí hmyz, další výzkumy však uvnitř půdy neobjevily ani jednoho termita a tuto teorii tak poslaly k ledu. Jürgens, který se africkými kruhy zabývá řadu let, se k ní však vrátil a zjistil zajímavé věci.
 

Píseční termiti (konkrétně Psammotermes allocerus) podle něj nejprve na vybraném kusu půdy úplně vyžerou travní kořínky. Na místě zůstane jen holý kruh písečné půdy, ze kterého se stane účinná "past na déšť". Jak to funguje?
 

Díky tomu, že v kruhu není žádná vegetace, nemohou rostliny životně důležitou vodu odpařit. Místo toho se voda podobně jako v oázách shromažďuje hned pod povrchem, kde vyživuje hmyz i trávu, která roste po obvodu kruhu. Ta je pak zdrojem potravy i v těch nejsušších obdobích.



Z tohoto systému ale podle Jürgense těží i ostatní. Velké množství termitů je cenným zdrojem potravy pro ještěrky, krtky, hrabáče, šakaly, pavouky a další zvířata. To by vysvětlovalo, proč vědci v roce 2007 nenašli po termitech ani památky.
 

LEPŠÍ NEŽ BOBŘI
 

Norbert Jürgens tvrdí, že chování těchto termitů překonává i schopnosti bobrů, kteří si také dokáží ekosystém značně přizpůsobit svým potřebám. Termiti to totiž dokážou v mnohem nehostinnějším prostředí na stovkách kilometrů čtverečních.
 

Související obsah


"Bobr si dokáže na řece vybudovat hráz a vytvořit jezero, ale termiti dokáží přeměnit poušť na systém oáz, které na stovky let umožňují trvalý život i během suchých období. A to je mnohem úchvatnější," řekl Jüngers webovému portálu BBC News.



 

Zda Jürgens přinesl definitivní odpověď na to, jak kruhy vznikají, nejspíš ukáže další výzkum. Stále totiž existuje řada jiných teorií. Jedna z nich říká, že kruhy jsou jen výsledkem aktivity rostlin, které mezi sebou bojují o vzácné zdroje živin.

tn.cz / zdg

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz