Jsem snad dítě štěstěny: Nákup u Sconta

Zdroj: oficiální zdroj

Až si přečtete, co se mi dneska stalo, budete si myslet, že jsem totální lůzr.

Jelikož jsme se nedávno přestěhovali do Prahy, samozřejmě došla řeč i na postel. Sice máme podkrovní byt, kde je vyvýšená plocha na spaní a stačilo by tam dát jen matraci, ale okno je vtipně umístěno vedle ústí stoupačky, takže tě po ránu praští do nosu velmi zajímavý odér.

Otevřel jsem tn.cz, že si přečtu zprávy, a vyskočil na mě banner Sconta a na něm manželské postele. Fajn, dobrá náhoda. Našel jsem tuto postel na obrázku.

Zdroj: oficiální zdroj

Ani jsem to neprobíral s mojí drahou a rovnou ji objednal. Má strašně ráda překvapení, i když občas mě za ty moje překvapení praští po hlavě lžící na boty. Dodání do pár týdnů, aspoň stihnu překvápko “pěkně připravit”, nakoupit různé blbinky okolo a tak.

Se Scontem komunikace v pohodě, domluvili jsme, že mi to přivezou kolem 15. hodiny. Skončím dřív v práci, ve dvě budu doma, všechno krásně vycházelo. No jenže když jsem dorazil domů, myslel jsem, že jsem úplně přišel o rozum. Postel už v ložnici stála! Ta postel, kterou jsem objednával přes net, úplně ta samá, ten stejný model, v naší ložnici ještě před příjezdem Sconta.

Šok probíhal v několika fázích. Nejdřív jsem se štípal, jestli nemám vidiny. Pak jsem začal uvažovat racionálně a řešil jsem, jak se mohli dostat k nám do bytu a ještě tu postel rozbalit a naaranžovat ji tu. Že by nová služba zákazníkům?

Jak tak sedím na posteli a promýšlím různé scénáře od intervence Marťanů po paralelní vesmíry, všimnu si obálky na polštáři a najednou mi to začalo všechno docházet. Otevřu obálku, v ní lístek, na kterém stojí:

“Krásné výročí miláčku! Děkuju Ti za úžasný rok, který jsem prožila po Tvém boku!”

Její Sconto přijelo dopoledne.

Martin Kůra