V Brně si oddechli. Stovky rozsudků se mohly měnit. Nebudou

Ústavní soud zamítl stížnost proti přidělování přísedících v kauzách, které projednává Krajský soud v Brně. Pokud by stížnosti vyhověl, hrozilo by zrušení možná i stovek rozsudků. Podle ústavního soudu byl systém přidělování případů jediný možný.

Ústavní soud stížnost na nezákonné přidělování přísedících soudců zamítl. Podle něj není porušením práva na zákonného soudce, pokud se přísedící přidělují do trestních senátů z veřejně přístupného seznamu.

Proto není důvod se domnívat, že by šlo o libovůli nebo účelovou manipulaci při výběru přísedících. "Přidělování bylo na tom krajském soudu řešeno způsobem, který byl podle mého jediný možný," prohlásil soudce-zpravodaj Jiří Zemánek.

Související obsah

01:30

Soudní znalec chtěl úplatek za příznivý posudek. Zatkli ho!

11. 8. 2016

Rozvrh práce soudu musí obsahovat předem stanovená obecná pravidla pro určení konkrétního soudce nebo soudců v senátu, kteří ve věci budou rozhodovat. To však brněnský krajský soud zřejmě nedodržel třeba ve známé kauze obchodníka Shahrama Zadeha, propuštěného na svobodu na rekordní kauci 150 milionů korun.

Ten se proto o vyhlášení nálezu ústavního soudu také zajímal. "Není stanoveno, jak pan soudce vybírá svoje oblíbené přísedící soudce. Tak proč potřebujete přísedící a proč tam nedáte třeba židle nebo vázu, kytku? Vyjde to nastejno, ale vypadá to lépe," reagoval obžalovaný Shahram Zadeh.