Clintonová nebo Trump? Za týden se rozhodne. Tak to bude probíhat

Zdroj: Profimedia

Už za týden rozhodnou Američané o tom, kdo se na příští čtyři roky nastěhuje do Bílého domu. Vedle prezidenta si ale Američané během jednoho dne vyberou také 34 Senátorů, všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, 12 guvernérů a desítky starostů či místních úředníků. Jak vlastně bude volební den v Americe vypadat?

Navzdory obecné představě, amerického prezidenta nevolí voliči přímo. Prezidenta volí sbor volitelů, které nominují jednotlivé státy. Volitelů je dohromady 538, protože to odpovídá součtu 435 členů Sněmovny reprezentantů, 100 senátorů a tří volitelů za District of Columbia, hlavní město Washington D.C. Aby se kandidát stal prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu volitelů, tedy 270.

Kandidát, který v daném státě získá většinu hlasů, získá většinou všechny volitele, které má stát k dispozici. Množství volitelů se odvíjí od počtu obyvatel státu, respektive počtu zástupců v Kongresu. Výjimku představují dva státy, Maine a Nebraska, které dávají dva hlasy kandidátovi, který ve státě získá prostou většinu, o zbylých volitelích se rozhoduje podle umístění v jednotlivých obvodech, ve kterých se volí do Kongresu.

Teoreticky je tak možné, aby se prezidentem stal kandidát, který získá méně hlasů než jeho soupeř. V historii amerických prezidentských voleb k tomu došlo hned čtyřikrát. Naposledy v roce 2000. George W. Bush tehdy získal o více jak půl milionu hlasů méně než kandidát demokratů Al Gore. Kvůli těsnému výsledku se musely přepočítávat hlasy na Floridě a o vítězství George Bushe bylo jasno až v půlce prosince.

Ačkoliv je to velmi nepravděpodobné, může se také stát, že žádný z kandidátů nezíská většinu volitelů. Buďto by dva kandidáti museli získat hlasy přesně 269 volitelů nebo by do výsledku voleb musel promluvit kandidát třetí strany.

Tradičně americké prezidentské volby představují souboj kandidátů republikánů a demokratů. Naposledy kandidát jiné strany dokázal zvítězit v některém ze států v roce 1968, kdy zastánce segregace George Wallace zvítězil v pěti jižanských státech (vítězný Richard Nixon ale získal pohodlnou většinu volitelů). Předvolební průzkumy z Utahu ale naznačují, že letos by se mohlo podařit zvítězit v Utahu nezávislému "protitrumpovskému" kandidátovi Evanu McMullinovi.

Pokud by žádný kandidát nezískal většinu volitelů, rozhodoval by o novém prezidentovi Kongres. Pamatuje na to 12. dodatek americké ústavy. Sněmovna by vybírala mezi třemi kandidáty s nejvyšším počtem volitelů. Každý stát by měl právě jeden hlas a nebyl by vázaný tím, jak předtím dopadlo hlasování.

V historii Spojených států došlo na tento scénář jen jednou. V roce 1824 nezískal žádný z kandidátů většinu volitelů. Hned čtyřem se podařilo vyhrát alespoň v jednom státě. Navzdory tomu, že Andrew Jackson vyhrál v nejvíce státech, získal nejvíce hlasů občanů i nejvíce volitelů, zvolila Sněmovna prezidentem Johna Quincyho Adamse, který v hlasování skončil druhý. Jackson si počkal čtyři roky a Adamse následně v dalších volbách drtivě porazil.

Související obsah

01:30

VIDEO: Hillary Clintonová zkolabovala na ulici, má zápal plic

12. 9. 2016

Donald Trump (republikáni) a Hillary Clintonová (demokraté) nejsou jedinými kandidáty, které si Američané mohou v úterý 8. listopadu vybírat. Mezi voliči svých stran jsou oba kandidáti velmi nepopulární. Přesto by byl větší úspěch kandidáta dalších stran velkým překvapením. McMullinovy dávají průzkumy šanci na vítězství v Utahu. Kandidáti ostatních stran ale až na výjimky v jiných státech nedosahují ani 10 %.

Hodně tradičních voličů republikánů vyjádřilo ochotu podpořit v prezidentské volbě bývalého republikána a dnes kandidáta Libertariánské strany Garyho Johnsona. Jeho podpora se ale v celonárodních průzkumech pohybuje mezi 5 a 10 %.

Johnson jako jediný další kandidát kromě Clintonové a Trumpa bude na hlasovacích lístcích ve všech státech. Část levicových voličů demokratů sympatizuje s kandidátkou Strany zelených Jill Steinovou. Její preference se ale pohybují pod 5 %. McMullina najdou voliči na hlasovacích lístcích jen v 11 státech. V dalších státech kromě osmi a hlavního města Washingtonu, jej mohou na hlasovací lístek připsat.

Reportáž o předvolební kampani v USA:

Předvolební průzkumy a odhady jasně favorizují Hillary Clintonovou. Byť jí teď uškodila aféra s používáním soukromého emailu k pracovním účelům. Donalda Trumpa zase poškodily jeho výroky o ženách a následná obvinění ze sexuálního obtěžování. Podle odhadů listu NY Times má Trump jen 10 % šanci na to, že se stane prezidentem.

V některých státech je výsledek v podstatě předem daný. Kalifornie bude s největší pravděpodobností volit kandidáta demokratů, ať už jim bude kdokoliv. Republikánští kandidáti pak většinou vítězí na středozápadě a na jihu Spojených států. Bitva se tak povede o státy, kde jsou preference vyrovnané, zejména pak o Floridu, Ohio, Pensylvánii, Severní Karolínu nebo Georgii. Trump je ale ve velmi nevýhodné pozici. Aby se stal prezidentem, bude potřebovat zvítězit ve většině z nich.

První volební místnosti se otevřou na východě země v úterý 8. listopadu v 12 hodin středoevropského času. Na Aljašce budou moci voliči chodit hlasovat až do středečních sedmi hodin ráno. Výsledky tak začnou chodit ve středu nad ránem. Ve většině klíčových států by mělo být jasno kolem páté hodiny ranní našeho času.

Druhé listopadové úterý Američané rozhodnou také o složení třetiny Senátu a o celé Sněmovně reprezentantů, která se volí každé dva roky. Právě tyto volby rozhodnou o tom, jak silný mandát bude mít nový prezident. V obou komorách mají nyní většinu republikáni. Dvanáct států si také 8. listopadu vybere nové guvernéry.