Trump usedne v lednu do úřadu prezidenta USA! Tohle je jeho plán

Kontroverzní magnát Donald Trump šokoval Ameriku a v prezidentských volbách porazil svou rivalku z Demokratické strany Hillary Clintonovou! Sedmdesátiletý rodák z New Yorku se po lednové inauguraci stane 45. prezidentem Spojených států.

Trump tak na nejméně čtyři roky vymění luxusní rezidenci na Manhattanu za Bílý dům. Politický zelenáč Trump dokázal přesvědčit americké voliče, že je lepší volbou než bývalá první dáma, senátorka a ministryně zahraničí Clintonová.

Trump se narodil po druhé světové válce jako druhé nejmladší z pěti dětí realitního magnáta Freda Trumpa. Jeho společnost Donald Trump v roce 1971 převzal. Politicky se příliš neangažoval, ačkoliv několikrát zvažoval kandidaturu na prezidenta, viceprezidenta nebo alespoň guvernéra státu New York.

Několikrát změnil politickou příslušnost. Nejprve podporoval Ronalda Reagana a v roce 1988 zvažoval, že se pokusí získat prezidentskou nominaci republikánů. Tu získal George Bush starší a Trumpa zvažoval coby kandidáta na viceprezidenta. Nakonec se ale rozhodl pro jiného kandidáta.

V roce 1999 se pokusil získat nominaci malé Reformní strany, ale nominaci nezískal. V letech 2001 a 2008 byl registrován jako sympatizant demokratů. V souboji s Barackem Obamou ale podpořil Republikána Johna McCaina a vrátil se k republikánům. V souvislosti s kandidaturou na prezidenta se o něm mluvilo i v roce 2012, Trump si ale ještě čtyři roky počkal a v primárkách překvapivě rozdrtil své konkurenty.

Zahraniční politika

Odborníci se shodují na jednom: Amerika bude za Trumpovy vlády nečitelnou. Sám Donald Trump uvedl, že v řadě otázek dokáže být "velmi flexibilní". Trump o sobě prohlašuje, že je zastánce volného obchodu, jeho plány jsou přitom silně protekcionistické. Ekonomové a think tanky varují, že Trump odstartuje obchodní války s jinými státy, na které doplatí hlavně zákazníci.

O severoamerické dohodě o volném obchodu prohlásil, že ji buď znovu vyjedná nebo zruší. O obchodu s Čínou Trump prohlásil, že zavede 45 % daň na všechno čínské zboží, aby američtí dělníci měli stejné podmínky. Vůči Číně je Donald Trump dlouhodobě kritický. Prohlásil, že pokud se stane prezidentem, označí ji za manipulátora s měnou a bude bojovat proti padělání amerického zboží a krádežím amerických patentů.

Stejně jako vůči Severoamerické zóně volného obchodu je Trump proti všem obdobným dohodám, třeba Transpacifickém partnerství s asijskými státy. Tvrdí, že takovéto dohody povedou ke ztrátám pracovních míst, kterým se Trump chce bránit cly na dovoz zahraničního zboží. To, že by byla proti pravidlům Světové obchodní organizace (WTO) Trumpa netrápí. Prohlásil, že buďto se pravidla budou muset změnit, nebo USA WTO opustí.

Trumpovým klíčovým tématem je nelegální migrace. Na hranicích s Mexikem chce postavit plot, který by mělo podle Trumpa mělo Mexiko navíc zaplatit. Nelegální migranty chce Trump okamžitě deportovat, což by podle amerických pohraničníků znamenalo okamžitě z USA odvést 5 až 6,5 milionu lidí! V případě Muslimů je Trump pro nulovou migraci do USA a dokonce pro zákaz vstupu do země!

Vedle Číny chce Trump změnit také vztah s Ruskem. Ačkoliv si s Vladimírem Putinem vyměnili řadu komplimentů, Trump uvedl, že s Ruskem chce jednat z pozice síly. Na argument, že by se Rusko v takovém případě nemusel o chovat rozumě, Trump prohlásil, že "to hodlá zjistit".

Podívejte se na reportáž o plánech Donalda Trumpa:

V roce 2014 Trump prohlásil, že Rusko nikdy nemělo anektovat Krym. Načež v roce 2015 označil situaci na Krymu a v Donbasu za "problém Evropy" a následně Evropu kritizoval, že pro Ukrajince nedělá dost. V roce 2016 ale zase prohlásil, že by uznal ruskou anexi Krymu a zrušil by sankce.

Opakovaně byl Trump kritický k příspěvkům, které evropské státy odvádějí na obranu. Podle Trumpa spojenci z NATO neplní své závazky a v případě útoku Ruska na pobaltské státy by se před rozhodnutím, zda Pobaltí USA pomůžou, podíval na to, jak pobaltské státy přispívaly na společnou obranu.
Trump také mluví o tvrdším postupu proti Islámskému státu a to včetně vyslání pozemních vojsk, o větší podpoře Izraele, či o přísnějším postupu vůči podezřelým z terorismu, včetně tzv. zostřených metod výslechu, kupříkladu waterboardingu.

Domácí politika

Stejně jako v mnohém dalším, i v otázce potratů Trump postupně měnil své názory. Při své první kandidatuře na prezidenta v roce 1999 podporoval právo ženy rozhodnout se pro potrat. Letos se z něj stal velký bojovník proti potratům, který by trestal ženy, které se pro potrat rozhodnou.

Homosexuálním párům by zakázal adopce dětí i sňatky.
Jakkoliv v roce 2000 Trump uváděl, že je proti lobby prodejců zbraní a byť regulaci nepodporuje, omezil by prodej útočných zbraní a prodloužil čekací dobu na koupi zbraně, teď Trump kandiduje jako kandidát odmítající jakoukoliv regulaci zbraní. Teď v lednu tvrdil, že první den v úřadu zruší zákaz nosit zbraně ve školách.

Trump je také pro omezení sociálních programů. Zdravotnickou reformu prezidenta Obamy chce zrušit a nahradit volným soupeřením pojišťoven, které podle Trumpa přinese nejlepší ceny a podmínky pro zákazníky.

Ekonomická politika

Omezením volného obchodu chce Trump vytvořit nová pracovní místa v USA. Podle jeho představ pak USA budou schopny snižovat svůj veřejný dluh. Zvýšení daní coby cestu k snížení dluhu Trump odmítá, ačkoliv v roce 1999 navrhoval zavést jednorázovou dávku pro bohaté určenou k smazání dluhu. Odborníci ale varují, že jeho plány naopak americký veřejný dluh zdvojnásobí.

Trump podporuje zvýšení minimální mzdy která je dnes na úrovni 7 dolarů a 25 centů za hodinu (177 korun). Chce ale snížit daně bohatým Američanům i společnostem.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Republikáni slaví: Donald Trump bude novým prezidentem USA! Co to znamená pro Česko?

SEXY FOTO: Na první dámu USA Melanii Trump je radost pohledět! Připomeňte si její nejžhavější snímky