Příběh pokladní z Kauflandu, která obsluhovala zákazníky s neonacistickým tetováním na ruce, pořádně zahýbal sociálními sítěmi. Rozdělil diskutující na dva tábory - jedni dívku odsuzují, druzí hájí. Podle fotek, které sdílela sama na sociálních sítích v jejím případě nešlo o žádné nedorozumění, ale že je nepokrytou vyznavačkou neonacismu.
Případ prodavačky Miriam z pražského Kauflandu, kterou vyfotil zákazník, jak obsluhuje s vytetovanou nacistickou svastikou na předloktí, rozdělil diskutující na sociálních sítích i čtenáře TN.cz. Incident stál prodavačku, která v Kauflandu krátce pracovala jako brigádnice, místo. Společnost proti ní navíc zvažuje právní kroky za poškození jména a o dívku se kvůli propagaci neonacismu zajímá i policie.
Je to příliš tvrdý trest? A nešlo u ní v případě neonacistického tetování jen o mladickou nerozvážnost? Jde vůbec o nacistickou svastiku? A je její vystavování trestným činem? Je dívka z fotografie opravdu vyznavačkou neonacismu? To byly otázky, nad kterými se přeli i čtenáři TN.cz. Dnes je možné na ně odpovědět.
(Analýzu případu a neonacistických symbolů si přečtěte na následující straně.)
Jde u tohoto tetování vůbec o nacistický symbol?
Obhájci mladé pokladní se pokusili okamžitě argumentovat tím, že svastika je prastarý náboženský symbol. Ano, je. Stejně jako je podobný výrok typickou obhajobou neonacistů v úzkých. Na Západě má kvůli jeho historii bohužel svastika úplně jinou konotaci než v buddhismu, hinduismu nebo zoroastrismu, kde představuje symbol štěstí či pohyb Slunce nebo hvězd.
O jasném neonacistickém vyznění symbolu v tomto případě nemůže být pochyb. Obrázek svastiky totiž doprovází podobizna hajlujícího muže. I typický nacistický pozdrav se neonacisté snaží vydávat za mnohem starší gesto, tzv. římský pozdrav.
Podobně jako východní svastiku totiž nacisté zdiskreditovali i toto gesto. Pochází přitom ze zcela jiné historické doby i kultury, takže už jen existence svastiky vedle hajlujícího muže jasně ukazuje, že oba symboly odkazují na nacismus.
Kromě toho zbytek pozadí u tetování připomíná typickou vstupní bránu do koncentračního tábora. Obhajovat tři společné motivy - svastiku, hajlujícího muže a odkaz na koncentrační tábor výmluvou na náboženství nebo Římany, je ve slušné společnosti absurdní a neudržitelné. Ostatně i u soudu, pokud bude pokladní obviněna z propagace nacismu.
Podívejte se na reportáž TV Nova:
Je vystavování tetování s neonacistickými symboly vůbec trestné?
Je to trestné, přestože nositelů hitlerovské svastiky na vlastní kůži bude nepochybně relativně dost a rozhodně nejsou všichni stíháni. Ti ale mají svastiku umístěnou méně nápadně nebo ji skrývají. Ostatně k neonacistickým symbolům, které vás mohou přivést do potíží, patří i podobizny Adolfa Hitlera, říšskoněmecké orlice nebo znak SS, jak přímo varuje pražský tetovací salon Tattoo Dragoon.
Je sporné snad jen to, jak by se k věci postavil soud. Pokud je tetování skryté a člověk ho nevystavuje, patrně se nedopouští "podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (§ 260)", jak se konkrétní paragraf nazývá.
V okamžiku, kdy pokladní své tetování nepokrytě vystavila na veřejnosti, by se naopak podpory a propagace neonacismu mohla dopouštět. V takovém případě by záleželo na tom, jak by situaci posoudil konkrétní soudce, ale důkazní situace proti pokladní by byla velmi silná.
Uvádí se to i na stránkách klubu Tattoo Dragoon: "Trestného činu se dopouští i sám tatér, který tím, že vytetuje předmětný symbol, sám propaguje (rozšiřuje) zakázané symboly. Nositel vytetovaného symbolu by se pak dopustil trestného činu zejména v případě, že by veřejně symbol vystavil."
Není to "jen" staré tetování jako chyba z mládí? Je to vůbec neonacistka?
Odpověď je ano. Komu nestačí fakt, že si pokladní nechala udělat neonacistické tetování v hodnotě určitě několika tisíc korun na poměrně viditelné místo těla, snad by se nechal přesvědčit facebookovým profilem pokladní. Sice ho už smazala, ale její případ byl tak sledovaný veřejností, že její identitu lidé odhalili do několika hodin a její fotografie rozšířili dál.
"Slečna Miriam" rozhodně nenosí neonacistické tetování omylem a nevypadá to, že by šlo o chybu z mládí. V takovém případě by ho nepochybně zakrývala dlouhým rukávem nebo by ho rovnou nechala předělat. Případů obrácených neonacistů, kteří se chtějí zbavit svastik na kůži, existuje napříč světem hodně. Někteří svobodomyslní tatéři údajně dokonce nabízejí neonacistům předělat takové tetování zdarma.
Z fotografii, které pokladní sama zveřejnila na Facebooku, jasně vyplývá, že jí neonacismus není cizí. Objevuje se v tričku s nápisem "skinhead" a v oblečení typickém pro poněkud přežitou verzi typického skinheada z 90. let - maskáče, vysoké šněrovací boty, holá hlava. Dnes se neonacistům, jako jsou lidé z jejích fotografií, poněkud hanlivě a výsměšně říká "agroskini". Někteří z nich do svého šatníku v poslední době zařazují i svršky s nápisy Ortel. Fotografie z návštěvy koncertu Ortelu měla na svém profilu i pokladní Miriam.
Na svém profilu kromě toho sdílela i fotografie hajlujících lidí nebo snímky ze setkání členů organizace Ku-Klux-Klan. Pokud ji bude policie nakonec stíhat a státní zastupitelství ji obviní, budou fotografie z jejího profilu významnou indicií pro posuzování provinění u soudu.
Jde o tvrdý trest?
Odpověď na tuto otázku je subjektivní. Jediným trestem pro pokladní je dosud pouze její propuštění z místa brigádnice a poněkud nedobrovolná publicita. K podobnému postupu měl její zaměstnavatel plné právo. Kaufland se za svou pokladní omluvil s tím, že dosud v práci nosila dlouhé rukávy a o jejím tetování neměl nikdo ponětí, dokud ji nepřeřadili na kasu, kde se převlékla do trika s krátkými rukávy.
Jen vyhazovem to ale skončit nemusí. "Zvažujeme její právní postih," uvedl pro TN.cz mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Je totiž zjevné, že pokladní poškodila řetězci dobré jméno.
A nemusí zůstat jen u této žaloby. Pokladní prověřuje také policie. "Zaznamenali jsme tu informaci ve veřejném prostoru, případem se zabýváme," potvrdil TN.cz mluvčí policie Jan Daněk s tím, že v tuto chvíli ještě není jasné, jestli opravdu šlo o trestný čin.
Policie a případný žalobce budou věc posuzovat zřejmě podle tohoto paragrafu:
Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka
§ 260
(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
