Maďarští voliči rozhodují o tom, kdo příští čtyři roky povede jejich zemi. Průzkumy ukazují, že stávající premiér Viktor Orbán by neměl mít problém mandát obhájit. V průzkumech se jeho strana Fidesz pohybuje okolo 50 %. Jeho politika ale vyvolává obavy v Bruselu.
Viktor Orbán vládne Maďarsku nepřetržitě od roku 2010. Déle je v evropské zemi u moci jen jeden politik, německá kancléřka Angela Merkelová. Orbán byl navíc ještě čtyři roky premiérem v letech 1998 až 2002. A ministerský předseda desetimilionového Maďarska se stává jedním z nejvýraznějších evropských lídrů.
Vděčí za to svému přísnému postoji v odmítání migrantů. Orbán díky tomu získal sympatie politiků v dalších zemích. Chválil jej třeba nový rakouský premiér Sebastian Kurz. Migranti jsou jedním z tří cílů, na něž Orbán v kampani nejvíce útočil. Těmi dalšími jsou americký finančník maďarského původu George Soros a Brusel.
Paradoxně přitom Maďarsko patří k největším příjemcům evropských dotací. V roce 2016 dostalo Maďarsko z Bruselu v přepočtu 112 miliard korun, do společného rozpočtu přitom Maďaři odvedli méně než 25 miliard.
Ačkoliv Orbán doma vytrvale útočí na Brusel, nechce, aby Maďarsko unii opustilo. "On nechce odchod z Unie, on chce Unii změnit," řekl deníku Washington Post vysoký představitel německé vlády. Jeho vizí je Evropa silných národních států. Historici ale poukazují na to, že podobné koncepty v minulosti vždy selhaly.
Jedna z mála věcí, které by Orbán a lidé propagující obdobný koncept, ze současné EU zachovali, je volný obchod, ovšem bez vzájemné integrace. Maďarský premiér pro svůj odpor vůči Bruselu nachází spojence i v ostatních zemích. Kvůli tomu označují Orbána komentátoři za větší hrozbu pro EU, než byl odchod Velké Británie.
Unie je proti němu v podstatě bezmocná. A díky Orbánovi i vůči jiným, kteří by porušovali unijní smlouvy. Maďarsko třeba deklarovalo, že nikdy neumožní vůči Polsku aplikaci sankcí podle článku 7, který by umožnil Unii zablokovat třeba fondy. Evropskou komisi znepokojoval stav právního státu v Polsku, k trestu je ale potřeba souhlas všech ostatních unijních zemí.
Orbán má nedělní vítězství velmi blízko. Pošilhává dokonce po dvou třetinách křesel v parlamentu, čímž by si pro svou stranu Fidesz zajistil ústavní většinu. Nepřítelem mu v tomto může být pouze volební systém.
Většina z křesel se totiž rozděluje ve volebních obvodech s většinovým systémem. Neúspěšnější kandidát se stane poslancem. A únorová volba starosty v jedné z bašt vládnoucí strany Fidesz ukázala, že opozice může Orbánovi zasadit nečekanou ránu, pokud se voliči semknou na podporu toho kandidáta, který má největší šanci nominanta Fidesz porazit.
Důležitá bude volební účast. Politologové se shodují, že čím bude vyšší, tím horší zpráva pro Fidesz to je. Za osm let s Orbánem je z jeho vlády také část společnosti unavená, Fidesz zasáhlo několik korupčních skandálů a na Orbána se snesla kritika kvůli posunu k autoritativnímu způsobu vlády.
Na druhou stranu opozice je rozdrobená, Orbán ji chytře spojuje s "diktátem Bruselu", finančníkem Sorosem a uprchlickou krizí. Voliče třeba strašil hesly, že pokud Fidesz volby nevyhraje, opozice zbourá plot, který na hranicích postavit a do země přijdou statisíce migrantů. Jestli tato rétorika zabrala, se ukáže v neděli.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz