Dalším hostem předvolebních rozhovorů na TN.cz byl předseda občanských demokratů Petr Fiala. Redakce TN.cz u něj, stejně jako u dalších předsedu stan, kteří byli hosty předvolebních speciálů pořadu Napřímo, ověřila výroky, které Fiala v debatě pronesl.
Petr Fiala byl sedmým předsedou parlamentní strany, který byl v rámci předvolebních rozhovorů hostem pořadu Napřímo. Redakce TN.cz výroky všech politiků v předvolebních debatách ověřuje.
Petr Fiala podle naší analýzy z deseti ověřených výroků pronesl šest pravdivých. Tři výroky jsou sporné a v jednom případě Fiala nemluvil pravdu a to, když lídra kandidátky ODS Jana Zahradila označil za jediného spitzenkandidáta, tedy adepta na post předsedy Evropské komise, ze zemí střední a východní Evropy. Mezi spitzenkandidáty je totiž i slovinská politička.
Na úvod debaty probíral Fiala s moderátorem Jaroslavem Brousilem bezpečnostní otázky A zmínil také postoj ODS k migrační krizi, kdy strana už od začátku prosazovala větší pomoc v regionech, odkud migranti do Evropy odcházejí. Ale dopustil se jedné nepřesnosti, když uvedl že migrační vlna zasáhla Evropu v roce 2014, největší nápor totiž přišel až o rok později.
Odůvodnění
Andrej Babiš skutečně prohlásil, že v Česku jsou volná pracovní místa, o něž čeští občané nemají zájem, která by mohli obsadit migranti. Konkrétně to řekl v září 2015 po jednání v Lucemburku. "Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne". Stejně tak ODS opravdu už v dané době hovořila o tom, že je třeba soustředit se na pomoc v regionech, odkud migranti přicházejí, shrnula to třeba ve své brožuře ODS a migrační krize z dubna 2016, kde bod 4 v části Realistická politika ODS říká Rozvinout pomoc v konfliktních regionech.
Velká migrační vlna ale Evropu zasáhla až v roce 2015. V roce 2013 řešily evropské země 435 tisíc žádostí o azyl, v roce 2014, o němž hovoří Fiala, to bylo 626 tisíc migrantů a v roce 2015 1 256 000 žádostí.
Do Andreje Babiše se v otázce migrace pustil Fiala ještě jednou. Vyčetl mu, že doma se tváří jako bojovník proti migraci, přitom je jeho strana součástí frakce, která v Evropském parlamentu prosazuje zavedení kvót.
Odůvodnění
Švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová, která je expertkou frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), byla zpravodajskou návrhu k reformě azylového systému (tzv. Dublin IV), který povinné kvóty zaváděl. Dohoda následně narazila v Radě EU na odpor členských států. Šéf frakce, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, po jednání Rady vloni v červnu, kde lídři evropských zemí řešili migraci, volal po čtyřech bodech k řešení "takzvané" migrační krize, kterou považoval spíše za krizi politickou:
Vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže, komplexní úprava Dublinského systému, jak to udělal Evropský parlament "Na co Rada čeká?" ptal se Verhofstadt, vytvoření přijímacích center pro migranty mimo Evropu a nastavení systému po legální ekonomickou migraci do Evropy.
A v otázce migrační krize Fiala kritizoval i přístup ex-premiéra Sobotky.
Odůvodnění
O kvótách se hlasovalo na jednání ministrů vnitra států EU v říjnu 2015. ODS skutečně už před hlasováním apelovala na vládu, aby přehlasování nepřipustila "Vláda by měla tlačit na EU, aby se kvalifikovanou většinou nehlasovalo, případně využít institutu ´žluté karty‘ a zablokovat rozhodnutí českým parlamentem," uvedl Fiala v rozhovoru pro deník Právo, který vyšel 23. května. A varoval před tím i europoslanec za ODS Jan Zahradil, kdy řekl, že pokud se dají dohromady velké země, které by s tím z vnitropolitických důvodů souhlasily, blokační menšina se bude tvořit velmi těžko.
Sobotka od počátku odmítal přijetí kvót. V červnu 2015 se předsedové států Visegrádské čtyřky na odporu vůči kvótám dohodli s tehdejším francouzským prezidentem Hollandem. Sobotka připouštěl, že předsedy vlád čeká náročná debata a možná i hlasování na Evropské radě. Poté, co ministři vnitra přerozdělení uprchlíků nakonec i přes nesouhlas Česka schválili, Sobotka uvedl, že se snaží vytvořit blokační menšinu, která by zamezila přijetí trvalých imigračních kvót. Že by explicitně uvedl, že nemůže dojít k přehlasování, se ale nepodařilo dohledat. Byl to až současný český premiér Andrej Babiš, kdo veřejně prohlásil, že Česko už nikdo nepřehlasuje.
ODS chce jiné využití Evropských dotací. Ty Fiala také zmínil jako dotace do zemědělství jako způsob boje proti dvojí kvalitě potravin. ODS by chtěla více dotací pro malé a střední zemědělce na úkor velkých firem, což vláda Andreje Babiše odmítá.
Odůvodnění
Česko má v programovém období 2014-2020 alokováno 23,83 miliard euro. Největší část, 27 % z této částky, přibližně 6,24 miliard euro, jde do modernizace dopravní infrastruktury. Ale například 11 % alokace jde na investice do výzkumu, vývoje a inovací, 8 % do zkvalitnění systému vzdělávání či 6 % do zvyšování zaměstnanosti a na kvalitní pracovní sílu. Evropský sociální fond, pod nějž většina tzv. měkkých projektů spadá, má z celkové částky alokováno 3,43 miliard euro.
Odůvodnění
Vláda má odmítnutí zastropování dotací i ve svém programovém prohlášení, kde přímo v kapitole zemědělství píše: "Stavíme se proti zastropování dotací pro střední a větší podniky, ale budeme podporovat vyšší platbu dotací u malých farmářů."
Příjem z unijního rozpočtu v roce 2018 byl 95,9 miliard. Z toho ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti získala ČR 60,2 miliardy korun a příjmy ze Společné zemědělské politiky byly v poloviční výši – 30 miliard korun.
Podle předsedy ODS má strana velkou výhodu v tom, že už 10 let upozorňuje na nutnost reforem Evropské unie. Po těch volá v Unii stále více hlasů.
Odůvodnění
Například ve Vizi 2020, dokumentu z roku 2010, se ODS vymezila proti tomu, co označila za neblahé jevy – federalistickým tendencím, velké míry regulace, snaze o daňovou harmonizaci či jednotnou migrační politiku. Uvádí, že požaduje návrat ke kořenům.
"Hlavními problémovými okruhy, v nichž bude třeba definovat viditelnou politickou alternativu současného vývoje v EU, jsou pokřivené a nedostatečné demokratické mechanismy, sklony k obchodnímu protekcionismu, nákladná zemědělská politika, demografický útlum, legální i nelegální migrace a v důsledku toho měnící se sociální a demografická mapa Evropy, zneužívání témat, jako jsou ochrana lidských práv nebo globální oteplování, k zavádění nových regulací, státní kontroly a centrálního plánování," píše ODS.
Po volbách by podle Fialy mohlo dojít k unikátní situaci, kterou Evropa nepamatuje. Že menší uskupení posílí na úkor doposud největších lidovců a socialistů a ti tak nebudou mít v Evropě většinu. Pro menší frakce by to znamenalo výrazně větší moc. ODS je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů, která je třetí nejsilnější po lidovcích a socialistech.
Odůvodnění
Podle poslední predikce, kterou zveřejnil Evropský parlament, to skutečně vypadá, že Evropská lidová strana získá 180 mandátů, Socialisté a demokraté 149 mandátů, dohromady tedy 329 mandátů, k většině je potřeba 376.
V minulosti vždy většinu měly. Po volbách v roce 1979 měly 220 ze 410 mandátů, o pět let později 240 z 434, po roce 1989 301 z 518, v dalším volebním období 355 z 567. V roce 1999 měly dvě nejsilnější frakce 413 z 626 mandátů, v roce 2004 to po volbách, kterých se poprvé v historii účastnili i Češi, bylo 468 z 732 mandátů. V roce 2009 pak 425 z 736 mandátů a po posledních volbách rovných 400 z 751 europoslanců.
V otázce dvojí kvality potravin si Fiala rýpl i do premiéra Babiše, respektive holdingu Agrofert, který Babiš převedl do svěřeneckého fondu.
Odůvodnění
Řetězec Globus sice skutečně 23. července 2018 oznámil, že přestane odebírat vázané špekáčky od společnosti Krahulík, která je součástí holdingu Agrofert. "V rámci zkvalitňování našeho sortimentu uzenin jsme se rozhodli přestat odebírat vázané Špekáčky od firmy Krahulík a nahradit je výrobkem s vyšším obsahem masa," uvedla pro média mluvčí Globusu. Agrofert se s ním ale obratem dohodl na další spolupráci a už 24. 7. na stránkách uvedl, že Globus bude špekáčky Krahulík nadále odebírat. Ty jsou nadále v nabídce Globusu dostupné.
Když vyzdvihoval úspěchy europoslanců ODS, mluvil o Janu Zahradilovi jako o jediném politikovi ze střední a východní Evropy, který má velkou autoritu a je schopný v Bruselu něco prosadit. U druhého europoslance ODS Evžena Tošenovského zase vyzdvihl jeho jednání v otázce satelitního navigačního systému Galileo.
Odůvodnění
Není pravda, že Jan Zahradil je jediným spitzenkandidátem ze zemí střední a východní Evropy. Stranu evropské levice vede slovinská poslankyně Violeta Tomićová.
Odůvodnění
Tošenovský se projektu Galileo věnuje dlouhodobě. U návrhu, který vedl k přesunu sídla agentury do Prahy, fungoval jako zpravodaj. V únoru se zástupci evropských institucí dohodli na přejmenování Agentury pro evropský globální navigační družicový systém na Agenturu pro vesmírný program a na jejím rozšíření až o 500 zaměstnanců. Tošenovský byl součástí mezinárodního vyjednávacího týmu.
V úterý 21. května bude hostem předvolební debaty na TN.cz premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
vbo,
TN.cz
