Uvolňování vládních opatření může vést k mýlce, že se vracíme k normálnímu životu a nemusíme být tolik obezřetní. Naopak v tuto dobu musíme dbát na hygienu o to více. Sundáme pomalu roušky a obnoví se bary, restaurace a další vnitřní provozy. Jaká místa jsou ale nejrizikovější? Na to jsme se zeptali Marie Nejedlé, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.
Cestou do práce nebo na nákup nemáme tolik možností, kudy povede naše cesta. Společným prostorům se nevyhneme. Ať už se jedná o výtah, nákupy nebo cestu do práce MHD. Pokud ale budeme dodržovat známé poučky jako nedotýkat se obličeje a dezinfikovat si ruce, riziko nakažení koronavirem zmírníme.
Koronavirus se přenáší zejména kapénkami při přímém osobním setkání. Přenos dotykem je druhý nejčastější způsob šíření. Proto jsou nebezpečné předměty, kterých se lidé často dotýkají. Jde o dveřní kliky, madla, zábradlí nebo třeba tlačítka ve výtahu. Stačí, aby nakažený člověk zakašlal do ruky a pak se dotkl předmětu, kterého poté i vy. Záleží ale na povrchu materiálu, kterého se můžeme dotknout.
"Na papíru vydrží virus cca 1 den, na skle a kovu 2-3 dny, na dřevě 4 dny, na plastu, gumě a pórovitých předmětech 5 dní,“ vysvětluje Marie Nejedlá. Pokud chce člověk sám minimalizovat riziko, měl by se vyhýbat místům s velkou koncentrací lidí. Obecně se dá říci, že vnitřní prostory jsou rizikovější.
Podívejte se na přehled prostředí podle lékařky Marie Nejedlé, od bezpečných po nejrizikovější:
1. Nejbezpečnější je autokino a podobné provozy, kde je člověk izolován od ostatních. Pokud někdo půjde na toaletu, pak ale si riziko zvyšuje.
2. V klidu můžeme být i ve venkovních prostorech, jako jsou například koupaliště, kde mohou mít lidé mezi sebou větší vzdálenost na louce/pláži i ve vodě. Budou tu regulované počty návštěvníků..
3. Bezpečný je také venkovní prodej čehokoli, kde se netvoří fronty.
4. Mírné riziko nabídnou sportovní utkání (zatím budou bez diváků, později se předpokládá regulace počtu návštěvníků)
5. Z vnitřních prostor jsou bezpečnější ty, kde se reguluje počet lidí a jejich vzdálenost , tedy kino a divadlo, koncertní síně, kadeřnictví, muzea, galerie.
6. Skupinová prohlídka na hradě je rizikovější než volný průchod. Venkovní prohlídka je bezpečnější než uzavřený prostor.
7. Dalším místem jsou hypermarkety, kde si lidé sami mohou regulovat odstupy a je na to dost místa. Tam, kde stojí fronta, nechodit.
8. MHD je riziková z hlediska dotýkání, tomu se lze do značné míry vyhnout, ale délku pobytu i vzdálenosti cestující často nemůže ovlivnit. Vagóny metra jsou horší než autobus nebo tramvaj, protože se hůř větrají.
9. Jako velmi riziková je diskotéka, koncerty ke stání nebo nějaký festival, kde se nedají regulovat odstupy a je hodně lidí.
10. Rizikové jsou také různé uzavřené rozhledny s malým schodištěm, dlouhým výstupem, velkým počtem návštěvníků, kteří se těsně míjejí, jsou zadýchaní, někdy i kašlou ap.
11. Sauna, výtah jsou také rizikové, uzavřený malý prostor, kde nelze regulovat počet lidí. Nepočítáme domácí sauny, ty jsou bez problémů.
"Při cestě nevíme, kdo kde kašlal nebo cestoval nemocný a proto je důležitá dodržená vzdálenost, roušky, dezinfekce dopravce, dezinfekce vlastní na ruce, a pokud možno se ničeho nedotýkat rukama nebo mít rukavice, které člověk svlékne po vystoupení. Nedotýkat se jich zvenku, stejně tak roušky a nesahat si do očí," dodává Marie Nejedlá.
Neznamená to ale, že každé madlo v MHD nebo košík v obchodě přenášejí smrtelnou nemoc.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
