Neschopnost rozvedených rodičů se dohodnout na návštěvách dítěte musely řešit soudy. Syna dostala do péče matka, pak se ale odstěhovala stovky kilometrů daleko. Víkendové návštěvy tak byly pro otce silně problematické.
Matka, která po rozvodu dostala syna do péče, se odstěhovala 273 kilometrů daleko. Pro otce, který se chtěl se synem vídat, to pak znamenalo, že přes víkend musel najezdit přes 1000 kilometrů, jedna cesta mu zabrala téměř tři a půl hodiny. U soudu chtěl, aby se střídali, tedy že by jel jednou k synovi on, podruhé by jej zase přivezla matka.
Navrhoval také, že by šlo kombinovat dopravu autem a vlakem, což ale matka odmítla. Okresní soud však rozhodl, že otec má syna vždy vyzvedávat u matky a také jej tam pak přivézt. Po otcově odvolání rozsudek potvrdil i krajský soud.
To se ale otci nelíbilo a obrátil se na Ústavní soud. “Otec se domnívá, že by zátěž při realizaci styku měla být rozdělena rovnoměrně mezi oba rodiče. Svoji stížnost stěžovatel opírá o odkazy na dřívější nález Ústavního soudu, který řešil obdobnou problematiku a také o souhlasné stanovisko kolizního opatrovníka nezletilého,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
A Ústavní soud dal otci zapravdu. “Ústavní soud shledal, že požadovat, aby stěžovatel absolvoval každý druhý víkend čtyřikrát nezvykle dlouhou cestu pro nezletilého a zpět, je neúměrné a z dlouhodobého hlediska neúnosné,“ sdělila Číhalíková Sedláčková.
Případ se tak vrací Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně. “Ústavní soud též vyzývá rodiče, aby respektovali nejlepší zájem svého nezletilého syna a pokusili se najít v otázce péče o něj alespoň částečně společnou řeč, neboť tím, kdo v nastalé situaci nejvíce trpí, je bezpochyby právě jejich nezletilý syn,“ uzavřela Číhalíková Sedláčková.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz