Útok ve Vídni byl nejrozsáhlejší teroristickou akcí, která Evropou otřásla v posledních týdnech. Teroristé útočili kromě Rakouska také ve Francii. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by tragédie spolu souvisely. Teror Evropané zažívají po několika letech relativního klidu.
Pandemie, ekonomická krize a teď teroristické útoky. Evropa letos dostává jednu ránu za druhou. V Rakousku se situace vyhrocuje už od roku 2018, kdy vláda Sebastiana Kurze zavřela sedm mešit. Letos oznámila, že bude prověřovat některé muslimské skupiny. A před čtyřmi dny skupina tureckých občanů vtrhla do kostela ve Vídni a poničila vybavení. Kancléř poté vyhlásil radikálnímu islámu válku.
"Všichni křesťané musí být v Rakousku schopni svobodně a bezpečně uplatňovat svou víru! Budeme rozhodně pokračovat v boji proti politickému islámu a nebudeme zde projevovat falešnou toleranci. Děkujeme všem policistům za jejich nasazení," uvedl Kurz.
Přitom byl v Evropě od roku 2017 relativní klid. Tehdy příslušníci Islámského státu najeli ve španělském Katalánsku na několika místech do davu lidí.
Letos v říjnu byl v Paříži kvůli karikaturám proroka Mohameda zavražděn učitel Samuel Patty. Krátce poté podřezal muž z Tuniska v Nice tři lidi a před čtyřmi dny byl postřelen pravoslavný kněz v Lyonu.
A právě proti karikaturám, které útoky podnítily, se vyjádřil i turecký prezident Erdogan: "Můj smutek a vztek nevyplývá z nechutného útoku na mou osobu, ale protože ta stejná publikace zaútočila na mého drahého proroka, mír s ním."
V Turecku i dalších muslimských zemích probíhají už několik dní demonstrace, které volají po bojkotu francouzského zboží kvůli řadě kroků prezidenta Macrona proti radikálnímu islámu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz