Během pandemie koronaviru se enormně zvýšil počet Čechů, kteří pravidelně své problémy utápějí ve velkém množství alkoholu. Vyplývá to ze studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Opatření, která zavedla vláda kvůli šíření koronaviru, ovlivňují životy v podstatě všech Čechů. Kvůli strachu o zdraví a ekonomickou situaci je mnoho lidí ve stresu, který má ohromný dopad na jejich duševní zdraví.
"Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní,“ popsal Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
Především kvůli duševní zátěži se zvýšil v době pandemie koronaviru o 60 % počet lidí, kteří pijí pravidelně každý týden a častěji ve velkém množství. Vyplývá to ze studie týmu Petra Winklera z téhož ústavu.
Výsledky zkoumání navíc ukázaly, že se dvojnásobně zvýšil výskyt úzkostných poruch a výskyt depresí se dokonce ztrojnásobil. Změny v konzumaci alkoholu v této nelehké době potvrdila také studie Národního monitorovacího střediska.
"Zásadním poznatkem je, že se spotřeba alkoholu mění v závislosti na původním způsobu konzumace. Spotřeba alkoholu vzrostla u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu-19 ještě snížili. Alkohol však není dobré řešení stresu,“ doplnil Csémy.
Související obsah
Česká republika se dlouhodobě drží v první pětici zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes milion lidí. "Průměrný Čech podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) vypije 14,4 litrů čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litrů u mužů a 6,1 litru u žen,“ uzavřel Csémy.
Zavřené hospody počet opilců nesnížily. Více se dozvíte v následující reportáži:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz