Poslaneckou sněmovnu čeká v pátek klíčové hlasování o nouzovém stavu. Vláda žádá dalších 30 dní, ale opozice vyhovět odmítá. Vadí jí zejména přísná uzávěra okresů. Ve středu ale ještě proběhne jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Stav nouze má skončit 28. března. Redakce TN.cz přináší čtyři různé scénáře, co se potom stane s Českem.
Opozice nechce, aby v Česku pokračoval tvrdý lockdown. Piráti, koalice SPOLU, hnutí STAN i SPD volají po zrušení přísné uzávěry okresů. Dalších 30 dní nouzového stavu považují za příliš dlouhé. Země je v něm už od loňského října.
"Žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní v žádném případě nepodpoříme," řekl v úterý předseda ODS Petr Fiala, s nímž stanovisko sdílejí i Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Stejně se vyjádřili i Tomio Okamura (SPD) a Vít Rakušan (STAN).
Pirátský předseda Ivan Bartoš zatím vyčkává na výsledky středečního jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Komunisté zase na postoj "stranické struktury", který by se měli dozvědět do čtvrtka.
Existují čtyři možné scénáře, co se po 28. březnu, kdy má skončit současný stav nouze, stane s Českem.
Opozice už dostala zhodnocení fungování dosavadních opatření od ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Podle většiny stran ale nejsou data, která jim předložil, dostačujícím argumentem pro pokračování stavu nouze. Podporu pro jeho prodloužení by mohl získat premiér Babiš ve středu.
Varianta, že nakonec prosadí celých 30 dní, je ale vzhledem k úterním projevům opozice nejméně pravděpodobná. A i kdyby se to předsedovi vlády podařilo, nepůjde to bez kompromisů. Kabinet by musel ustoupit od přísné uzávěry okresů. Zrušit i další "nelogická opatření" chtějí třeba Piráti. "Za nás je to třeba povinnost nosit roušky v zastavěné oblasti, kde nikoho nepotkáváte," uvedl Bartoš.
V případě tohoto scénáře by stav nouze pokračoval do 27. dubna.
O možnosti protáhnout nouzový stav jen o dva týdny do 11. dubna mluvil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Jak ale vyplývá z výroků opozičních politiků, ani pro takovou variantu nezvednou ruku bez splnění určitých podmínek.
SPD chce úplný konec tvrdého lockdownu. "Plně se potvrzuje, že plošná opatření a lockdown nejsou cesta. Je evidentní, že přes veškerá vládní opatření se situace nezlepšuje. Není možné, aby lidé nemohli cestovat přes okresy za svými příbuznými," prohlásil předseda hnutí Tomio Okamura.
Pokračování uzávěry okresů odmítá i koalice SPOLU. "Od začátku ji považujeme za nesmyslnou a nefunkční," uvedl Fiala. Opozice po vládě požaduje také předložení konkrétního plánu návratu žáků do školních lavic. Jednat proto bude nejenom ve středu s Babišem, ale i s jednotlivými ministerstvy, kterých se jejich výtky směrem k platným nařízením týkají.
Pokud jednání opozice s vládou nepřinesou do pátku žádné výsledky a pro delší nouzový stav nezvednou ruku ani poslanci KSČM, kteří Babišův kabinet tolerují, nouzový stav skončí 28. března.
Aby mohla vláda sama znovu stav nouze vyhlásit, musí k tomu podle právníků vzniknout nový důvod. Výkladů této podmínky ale existuje mnoho. Někteří politici i experti na právo zastávají názor, že by novou příčinou mohly být například opět kolabující nemocnice.
Požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu mohou i kraje. To se stalo v polovině února. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) považoval postup za protiústavní. A souhlasila s ním řada ústavních právníků. Nelze ale úplně vyloučit, že se to stane znovu. Nikdo z ministrů ani hejmanů však o takové možnosti zatím nemluvil.
Pravděpodobnější než nový nouzový stav, který by mohl vyústit v ústavní krizi, se v případě konce toho současného jeví pokračování opatření podle nedávno přijatého pandemického zákona.
"Budeme postupovat podle pandemického zákona," řekl v pondělí ministr zdravotnictví Blatný s tím, že je to plán B, který je výrazně horší než plán A, tedy delší stav nouze.
Po 28. březnu by tak nejspíš přestal platit zákaz nočního vycházení nebo okresní uzávěra. Drtivá většina opatření, jako je nošení ochrany dýchacích cest, povinné testování ve firmách nebo zákaz provozu maloochodu a služeb, by platila i bez stavu nouze.
V Česku zemřelo přes 25 tisíc lidí s covidem. Podívejte se na reportáž TV Nova:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz