APLIKACE TN.CZ
Domácí

Státní vyznamenání bez Zemana? Mohl by ho nahradit Babiš, ale nechce se mu

V případě, že bude prezident zbaven pravomocí, většina z nich přejde na předsedu Sněmovny a premiéra. U některých ale není jisté, jak se rozhodne. Jedná se například o předávání vyznamenání 28. října. Ačkoli premiér vyznamenané kontrasignuje, mohl by podle Gerlocha prezident předáním pověřit někoho jiného. Andrej Babiš (ANO) už oznámil, že Zemana na významný svátek zastupovat nechce.

Zbavení prezidenta Miloše Zemana jeho pravomocí se zdá v případě, že není schopen prezident plnit své povinnosti jako jediná možnost, tvrdí ústavní právník Aleš Gerloch. "Má to být dočasné a ze zcela zvlášť vážných důvodů," řekl ve Snídani s Novou. Pravomoci by po aktivaci článku 66 přešly na premiéra či předsedu Sněmovny, některé by ale nedostal ani jeden z nich.

Nepředpokládá se však, že by pravomoci prezidentovi zůstaly. "Předpokládá se, že je tady překážka tak závažná, že musí ty pravomoci přejít podle Ústavy na jiné činitele," uvedl Gerloch.

Existuje malá část pravomocí, které by se po aktivaci článku 66 nevyužívaly. "Například aktuálně není třeba vypisovat volby do Poslanecké sněmovny, tuto pravomoc by měl předseda Senátu, v tuto chvíli ji ale není třeba nějak udělovat," tvrdí Gerloch.

Související obsah

Pochybnosti jsou také ohledně toho, kdo by měl předávat 28. října státní vyznamenání. To obvykle dělá prezident. Seznam oceněných podepisuje i premiér, kdo ale bude předávat vyznamenání v době, kdy toho není prezident schopen, není jasné.

"Prezident to podle mých informací už podepsal, to předání ale není upravené, může pověřit někoho jiného. Osobně se mi ale zdá, že by to měl udělat premiér, který kontrasignuje," myslí si Gerloch.

Jenomže předseda vlády Andrej Babiš (ANO) už to vyloučil. "Určitě vyznamenání předávat nebudu, nebylo by to vhodné. Pokud pan prezident předávání nebude schopen a měl by to dělat pan Mynář, tak by se akce měla radši odložit," vzkázal na twitteru.

Související obsah

​Podle Gerlocha je článek 66 dost obecný, slouží totiž jak pro případy nemoci prezidenta, tak i například únosu. Pokud by se proti němu prezident chtěl bránit, může to udělat až deset dní po konci jeho platnosti. Ústavní soud tak může do 15 dnů od podání žaloby rozhodnout o zrušení platnosti článku 66.

Všechna rozhodnutí ale budou nadále platit. Pokud by tedy například předseda Sněmovny jmenoval nového premiéra, zůstal by předsedou vlády i po případné úspěšné ústavní žalobě.

TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz