Zahraničí

Černobyl bez proudu: Český odborník vysvětlil případné problémy a dopady

Černobyl bez proudu: Český odborník vysvětlil případné problémy a dopady
Sarkofág černobylské elektrárny (ilustrační fotografie) Zdroj: Profimedia

K problémům kolem výpadku elektrického napájení se pro TN.cz vyjádřil náměstek pro jadernou bezpečnost ve Státním ústavu radiační ochrany. Podle něj jsou zprávy z Černobylu znepokojivé.

Ukrajinská státní společnost Energoatom, která má na starosti jaderné elektrárny v zemi, ve středu informovala o přerušení dodávek elektřiny pro Černobyl. Varovala před problémy s chlazením vyhořelého paliva a s ventilací, což by v důsledku mohlo znamenat i únik radiace.

Jak moc vážná je situace v Černobylu, přiblížil náměstek pro jadernou bezpečnost ve Státním ústavu radiační ochrany Miroslav Hrehor.

V Černobylu se nachází jednak zničený havarovaný jaderný blok, který je oddělen od životního prostřední ochranným "sarkofágem", jednak standardním způsobem odstavené tři jaderné bloky. Na nich je celkem asi 21 tisíc vyhořelých palivových souborů. Vyhořelé kazety mají celkový výkon asi 1,5 MW, chladit se proto musí.

Radioaktivní inventář tří bloků je více méně známý. Aktivitu 1 Bq (Becquerel) má látka, ve které dochází k jednomu radioaktivnímu rozpadu za sekundu.

Pu-238 Pu-239 Pu-240 Pu-241 Pu-242 C-14 Ba-137m Ba-133
Aktivita v Bq 1.27211E+17 1.27579E+16 4.58086E+16 1.75094E+18 2.36812E+14 2.39983E+13 4.58453E+18 1.38841E+11
Zdroj: Státní úřad radiační ochrany

"Zprávy o ztrátě elektrického napájení jsou sice znepokojivé, nicméně parametry paliva – zbytkový tepelný výkon asi 75 W na jednu kazetu – jsou po takto dlouhé době skladování velmi nízké a doba na jejich poškození v důsledku výpadku chlazení je velmi dlouhá. Samovolná exploze tohoto paliva je fyzikálně vyloučena," objasnil Hrehor.

Hrehor přiblížil, co všechno by se muselo stát, aby se kazety kvůli přehřátí poškodily. "Bylo by nutné nejdřív ohřát veškerou vodu v bazénech na 100 stupňů Celsia, a pak část této vody odpařit, aby se obnažilo palivo, které by se pak muselo ještě samovolně přehřát na teplotu asi 400 až 500 stupňů, eventuálně i více, k natavení. Takový růst teploty je již nereálný, protože toto palivo se dnes již prakticky uchladí vzduchem," vysvětlil.

Související obsah

​Druhým problémem v souvislosti s výpadkem dodávek elektřiny je ventilace v budovách, kde je vyhořelé palivo skladované. "Lze předpokládat, že jejich elektrické napájení je zálohované, ať již z vnější sítě nebo pomocí dieselgenerátorů. Při totální ztrátě ventilace by došlo k zvýšené radiaci v provozních budovách, ve kterých se nachází radioaktivní látky. Při výpadku monitorovacích systémů by se ztratila informace o úrovni radiace, což by se muselo řešit přenosnými přístroji," popsal.

Tato rizika podle Hrehora platí hlavně pro obsluhující personál. Pro vzdálené okolí mimořádné nebezpečí nehrozí. Hrehor také popsal obtíže, se kterými se musí vyrovnávat Záporožská jaderná elektrárna. Tu Rusové ostřelovali a nakonec i obsadili.

Tam sice nebyl přímo zasažený ani jeden ze šesti reaktorů, ale aby se předešlo podobným nebezpečím, byl po útoku v provozu jen jeden reaktor. Nyní jsou zapnuté už dva.

"Radiační následky vojenského napadení jaderného reaktoru by byly v širokém okolí elektrárny značné, nicméně pro území ČR by nejspíše nepřekročily důsledky exploze černobylské elektrárny v roce 1986. Jaderné elektrárny patří podle platných mezinárodních úmluv mezi objekty, které by neměly být vojensky napadeny. Je otázkou, nakolik bude Ruská federace tyto úmluvy dodržovat," dodal Hrehor.

Podívejte se na březnovou reportáž TV Nova z obsazeného Černobylu:

Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz