APLIKACE TN.CZ
TN Live
Domácí

Jak se zbavit závislosti na ruském plynu? Česko hledá plán B

Jak se zbavit závislosti na ruském plynu? Česko hledá plán B
Ilustrační fotografie | Zdroj: TV Nova
Lukáš Karbulka
Lukáš Karbulka

Ceny plynu od loňského podzimu rostou, navíc jeho dodávky jsou ohroženy ruskými hrozbami, že je zastaví kvůli sankcím uvalenými na něj kvůli válce na Ukrajině. Právě tento konflikt přiměl evropské země k většímu hledání alternativních zdrojů energií a ke snaze vymanit se tak ze závislosti na ruském plynu. Jenže Česko je na něm podle některých odborníků závislé více než jiné evropské země.

Nejistota okolo dodávek plynu z Ruska nutí evropské státy vymýšlet plán B a hledat jiné alternativy, které jsou ekologičtější. Některé státy již dokonce oznámily, že s ruským plynem úplně končí.

Cestu ze závislosti na ruském plynu hledá i Česko. "Nejdůležitější věc je časový horizont, který máme. Pokud se my sami rozhodneme, že například za pět let od toho ruského plynu odstoupíme a budeme ho pozvolna nahrazovat jinými zdroji, tak pak to zvládneme za poměrně malých nákladů. Pokud bychom to museli provést během léta do příští topné sezony, bylo by to po všech stránkách extrémně náročné," uvedl politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Jan Osička, který se zaměřuje na energetickou bezpečnost.

V dohledné době podle odborníků nehrozí, že by Rusko samo zavřelo kohoutky. "Pro ně je to zlatý důl. Rusko za letošek vydělalo víc jak za minulých 15 let dohromady. Plyn by mohl být tak maximálně jejich nástrojem pro přitlačení Evropy ke zdi. Nicméně nedokážu přijít na žádný politický cíl, který by tady Rusko mohlo mít a kterého by mohlo dosáhnout skrze plyn," řekl Osička.

Mezi ty nejideálnější alternativní zdroje patří ty, které neprodukují oxid uhličitý. Vhodnou volbou by tak mohla být tepelná čerpadla, která fungují na obnovitelnou elektřinu. Plyn ale zčásti mohou nahradit i další obnovitelné zdroje typu solárních panelů a vodních elektráren.

Související obsah

Česko, které je z valné většiny závislé na ruském plynu, je schopné se s dalšími evropskými státy této závislosti zbavit. "Jsme schopni ruský plyn nahradit na evropských trzích a nakoupit ho od někoho jiného. Nicméně nejsme schopni nahradit tu evropskou dodávku. Jako dlouhodobé řešení si dovedu představit, že je nám dodávána větrná energie ze severu a solární z jihu. Plus je potřeba mít plné zásobníky plynu v případě nějakého výpadku dodávek," dodal Osička.

"Závislost na ruském plynu byla vždy výrazná, i v dobách, kdy se odebíral norský plyn, tvořil dovoz z Ruska téměř 80 procent dovozu zemního plynu. Závislost v poslední dekádě je již stoprocentní. Ve velké míře je však závislá i EU jako celek, z krátkodobého pohledu je řešením nákup zkapalněného plynu LNG, ačkoli i tak by jím dle odhadů řady expertů nebylo možné nahradit krátkodobě veškerý dovoz plynu z Ruska," přiblížil ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Pro okamžité ukončení dodávek plynu z Ruska se tento týden vyslovil Evropský parlament. Premiér Petr Fiala v sobotu na kongresu ODS oznámil, že vláda představí strategii, jak se závislosti na ruském plynu zbavit.

"Chci, aby vláda předložila jasný plán, jak se během pěti let zbavíme závislosti na Rusku. Pro Českou republiku to konkrétně znamená dál budovat energetický mix – jaderná energie, obnovitelné zdroje a náhrada zdroje plynu, který jde aktuálně hlavně z Ruska, i z jiných zemí plus využití zkapalněného plynu," řekl Fiala v sobotních Televizních novinách.

Vytápění z jaderných elektráren

Jednou z cest by mohly být návrhy, které se objevily už v 80. letech. Jedná se hlavně o centrální zásobování teplem (CZT). Právě touto variantou se nyní zabývají obě české jaderné elektrárny.

"CZT neboli dálkové vytápění je možností, jak efektivně zásobovat teplem velké aglomerace. Výhodou je stabilita dodávek tepla, komín mimo město a další. Samozřejmě je zásadní, jakým způsobem bude teplo na začátku této distribuční soustavy vyráběno. V současné době odklonu od spalování uhlí jsou velkou příležitostí nízkoemisní zdroje s uplatněním potenciálu biomasy a odpadu, v doplnění mixu plynovými zdroji s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET). Nastavené řešení musí ale dávat dlouhodobě smysl všem dotčeným subjektům," uvedla za obě elektrárny mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová.

Související obsah

Realizace horkovodů by ale nebyl jednoduchý proces. "Přípravy jsou složité, bavíme se o letech. Je to o technických analýzách, příslušných povoleních, ale i třeba jednání s řadou vlastníků pozemků na trase horkovodu. A pak vlastní výstavba, a to se nebavíme o rozvodech tepla uvnitř obcí, které většinou obce nemají," upozornila Holingerová.

Horkovody jsou ale východiskem maximálně pro Jihočeský kraj a Vysočinu, ve kterých se jaderné elektrárny nachází. "Není to totiž jen o možnostech elektrárny, ale musí existovat vlastní horkovodní propojení a nejsložitější jsou pak samotné rozvody v rámci dané obce," vysvětlila a dodala, že realizace by se pohybovala určitě v řádech miliard.

Jaderné elektrárny zvažují i modernější varianty. "V našich jaderných lokalitách to do budoucna mohou být například malé modulární reaktory nebo i fotovoltaické elektrárny (FTV)," uzavřela.

Zelenskyj vyzývá Evropu: Přestaňte jezdit auty a topit, pomáháte tím Rusku:

​

 

TN.cz

K tématu Domácí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz