Nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie byla v loňském roce Česká republika, konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ten zároveň poukázal na to, že schodek státního rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Babišova vláda, která byla v té době u kormidla, se hájí a tvrdí, že NKÚ nedává čísla do správného kontextu. Česko podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii.
Česká republika byla v loňském roce nejrychleji se zadlužujícím státem v Evropské unii. "Zatímco 20 státům Evropské unie se v loňském roce podařilo své zadlužení snížit, v České republice veřejný dluh vůči HDP v loňském roce vzrostl o 4,2 procentního bodu, což je nejvíc," řekla tisková mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Hana Kadečková.
Podle současné vlády není zpráva NKÚ překvapením. Už v dubnu na to upozorňovala na základě údajů Eurostatu. "Zadlužení v posledním roce bylo opravdu enormní. Jenom to ukazuje nezodpovědnost vlády Andreje Babiše. Důsledky toho pociťují občasné dnes a denně ve vysoké inflaci," uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
"Byla to reakce minulé vlády v roce 2021 na covidovou pandemii, ať už na výdajové, nebo příjmové straně rozpočtu," dodal tiskový mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Podle bývalé vlády NKÚ nedává čísla do správného kontextu, protože Česko muselo řešit největší zdravotnickou krizi v souvislosti s pandemií. Tehdejší správkyně státní kasy jakékoliv pochybení odmítá a za svými kroky si stojí.
"V době, kdy jsme si půjčovali začátkem roku 2021, to bylo především proto, že jsme vnímali informaci České národní banky, že zvažuje navyšování úroků. Takže by nám vláda Petra Fialy měla poděkovat, že jsme se předfinancovali za mnohem lepší úrok," prohlásila bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
NKÚ považuje argumenty bývalé vlády za nelogické, následky pandemie totiž musely řešit všechny státy EU. "Hlavním důvodem, proč nám narůstají dluhy, jsou jednoznačně politická rozhodnutí. Na jedné straně snižujeme zdanění občanů, zrušili jsme superhrubou mzdu, na straně druhé zvyšujeme sociální výdaje, včetně mimořádných valorizací penzí," prohlásil ekonom Petr Dufek.
"Z mého pohledu to byl jednoznačně dobrý nápad. Lidem zůstane víc peněz v peněženkách. Míra zdanění superhrubé mzdy je daleko nižší, ale měla přijít v době, která byla ekonomicky klidnější," dodal ekonom Petr Studnička.
Kontroloři naopak pozitivně hodnotí míru nezaměstnanosti. Podíl lidí bez práce byl loni o čtyři procentní body nižší, než byl unijní průměr. Hospodaření obcí a krajů skončilo loni v přebytku přes 40 miliard korun. To bylo oproti předchozímu roku o víc než 27 miliard.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz