Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí od 5. září stav předcházení nouze v teplárenství. Umožní tak teplárnám fungovat i bez zemního plynu, aniž by čelily sankcím. Na brífinku po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministři na středečním zasedání schválili také desetiprocentní navýšení platů pro více než 300 tisíc zaměstnanců ve veřejné sféře. A zabývali se i návrhem prvního Antibyrokratického balíčku, který má být prvním krokem ke snížení administrativní zátěže.
Vláda hledá východisko z energetické krize. Problémy s drahou elektřinou, a zejména s nedostatkem zemního plynu řeší nejen na evropské úrovni, ale i na té národní. "Obě ta řešení by se měla doplňovat. Žádné jednoduché a rychlé recepty bohužel v této oblasti nefungují, naopak by přinesly zásadní hrozby pro Českou republiku a naše občany, podnikatele i firmy," upozornil Fiala.
Premiér věří, že v Česku by mohl pomoci zejména státní obchodník s energiemi, který byl zajistil dostatek energií pro kritickou infrastrukturu a veřejné instituce. "V této souvislosti ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí od 5. září stav předcházení nouze v teplárenství, který umožní teplárnám topit i za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž by čelily sankcím nebo zdlouhavým povolovacím procesům," oznámil po jednání vlády Fiala.
Teplárny se tak budou moci předzásobovat například uhlím, topnými oleji a jinými palivy, která za normálních okolností nesplňují emisní standardy. "Dostatek plynu a elektřiny je teď zásadní prioritou, na kterou v této kritické situaci musíme všichni myslet," upozornil předseda vlády.
"Jde o další krok, který nám umožní snížit spotřebu plynu během nadcházející topné sezony, a jde o prevenci vůči nevyzpytatelnosti ruského režimu," doplnil šéf resortu Jozef Síkela (za STAN). "Vyhlášení předcházení stavu nouze v teplárenství neznamená, že automaticky vstoupí v platnost vyhláška o snižování teplot v bytových, administrativních a dalších budovách," upozornil.
Kabinet Petra Fialy také ve středu jmenoval bývalého ředitele CzechInvestu a někdejšího náměstka ministra školství Tomáše Hrudu vládním zmocněncem pro posílení odolnosti a modernizace ekonomiky. Na starost bude mít koordinaci čerpání evropských peněz formou výhodných půjček nebo dotačních programů.
Stát se rozhodl pomoci firmám s plynem i elektřinou. "Firmy, které prokáží provozní ztrátu a to, že tato ztráta byla způsobena vysokými cenami energií, dostanou kompenzaci až 30 procent způsobilých nákladů u normálních podniků, až do 50 procent u energeticky náročných podniků a až 70 procent u těch zvláště energeticky náročných," uvedl Síkela. Maximální výše pomoci bude dva miliony eur.
Další státní zaměstnanci se mohou těšit na navýšení platů. Od prvního září se zvedne o deset procent tarifní část platu i pracovníkům těch profesí, které letos přidáno nedostaly, a to včetně nepedagogických zaměstnanců. Přilepší si nejen kuchařky nebo školníci, ale také lidé pracující v oblasti kultury. "Zhruba 360 tisícům lidí se dnešním rozhodnutím vlády navyšují platové tarify od 1. září," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Na navýšení platů se dohodli ministři minulý týden s odboráři, kteří hrozili stávkami. "Náš tlak má pro současnou chvíli pro rok 2022 své výsledky. Jsme rádi, že zaměstnanci škol budou mít přidáno," prohlásil po schůzce šéf odborářů Josef Středula.
Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se už od ledna platový základ navýšil o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.
Vláda schválila také změny ve vyplácení příspěvku na mobilitu pro handicapované, který se zvýší ze současných 550 na 900 korun. "Zvýšená podpora bude platit od 1. července zpětně," upozornil Jurečka. Zvýšila se i podpora na zdvihací plošiny.
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) vládě předložil také první Antibyrokratický balíček, který je výběrem 20 zbytečných povinností a agend. Sloužit má jako podklad pro jednotlivá ministerstva, která by měla připravit návrhy dílčích změn zákonů. Návrh zahrnuje mimo jiné například blokování vedení účetnictví v cizí měně, což pro malé neziskové subjekty představuje zbytečnou administrativu. Společnosti musejí podávat daňové přiznání ke korporátní dani, i když je výsledek zdanění nulový.
Změny nastanou mimo jiné také u zákoníku práce, ze kterého by měla být vypuštěna povinnost zveřejňovat na začátku roku plány dovolené.
Podívejte se na reportáž:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz