Moskva nakreslila červenou čáru, Západ ji nesmí překročit. Putin svolal důležité jednání

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Profimedia

Jakub Loukota

10. 10. 2022, 05:45

Rusko opět prostřednictvím ministerstva zahraničí vyhrožovalo západním zemím. Tentokrát byly předmětem výhrůžek dodávky zbraní s dlouhým dostřelem Ukrajině. To podle ředitele odboru Společenství nezávislých států ministerstva zahraničí Alexeje Poliščuka představuje červenou čáru, kterou Západ nesmí překročit. O situaci na Ukrajině bude v pondělí jednat ruská Bezpečnostní rada, kterou svolal prezident Vladimir Putin.

Výhrůžky Ruska proti západním zemím se opět stupňují. Rusku se totiž nelíbí dodávky zbraní i financí, kterými Západ podporuje Ukrajinu. Už nyní považuje Rusko tuto podporu za válku v zastoupení a hrozí zejména Spojeným státům, že pokud budou v podpoře pokračovat i nadále, bude Rusko patřičně reagovat.

Tvrdí to alespoň ředitel druhého oddělení Společenství nezávislých států (SNS) Alexej Poliščuk. "Washington pokračuje v intenzivním pumpování těžkých zbraní do kyjevského režimu, dodává mu zpravodajská data ze satelitů, pomáhá rekrutovat zahraniční žoldáky a dává pokyny, jak vést vojenské operace," tvrdil Poliščuk v rozhovoru pro agenturu TASS.

Související obsah

02:06

Putin se chlubil svými spojenci. Světu poslal děsivou výhrůžku

15. 8. 2022 Kryštof Duda K. DUDA

Takzvanou červenou čáru, kterou Západ nesmí překročit, už Rusko dle Poliščuka načrtlo. Západ varuje před tím, aby Ukrajincům dodal zbraně s dálkovým nebo i větším dostřelem. Zejména se nejčastěji hovoří o raketách ATACMS pro raketomety HIMARS a MLRS. Ukrajina o ně žádá dlouhodobě, zbraně s dostřelem až 300 km jí ale zatím USA nechtějí poskytnout. Za hlavního protivníka označilo Rusko Spojené státy, které údajně přinutily evropské země jako Velkou Británii, Francii nebo Německo Ukrajině pomáhat.

Podle Poliščuka má Rusko dostatečné prostředky provést odvetu. "Konkrétní opatření v reakci na akce USA a jejich spojenců bude rozhodnuto na základě výsledků důkladné analýzy současné situace," sdělil Poliščuk.

SNS, na nějž je Poliščuk zaměřen, je sdružením států bývalého Sovětského svazu, které vzniklo jako volné sdružení postsovětských republik. V současnosti jsou členy SNS kromě Ruska například také Bělorusko, Kazachstán, Arménie nebo Ázerbájdžán. Sdružení v minulosti kvůli ruské agresi opustila Ukrajina a Gruzie; pobaltské státy možnost vstupu do sdružení zcela odmítly.

Jednání Bezpečnostní rady

I bez toho, aby Ukrajina mohla zasahovat cíle až 300 km daleko, ale Rusko v posledních dnech a týdnech utrpělo řadu porážek. Výrazně ztrácí pozice na severovýchodě a na jihu Ukrajiny. V sobotu ráno také výbuch poškodil most na Krym, který je pro Rusko klíčovou stavbou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov tak v neděli čelil dotazům, kdy budou nejvyšší představitelé státu o situaci jednat.

"Bezpečnostní rada je naplánována na zítřek. O tématech vás budeme informovat po projevu prezidenta," řekl v neděli Peskov agentuře RIA Novosti.

Rusko je po poničení mostu na Krym terčem posměchu, více v reportáži:

​