Morová pandemie zanechala na lidstvu tak obrovskou genetickou stopu, že téměř o 700 let později stále ovlivňuje naše zdraví. Vědci analyzovali DNA koster starých stovky let a objevili mutace, které lidem pomohly přežít mor. Kvůli stejným mutacím ale dnes můžeme být náchylnější k některým nemocem, jako je třeba Crohnova choroba či lupus. Tvrdí to studie uveřejněná v časopise Nature.
Naši středověcí předkové nám zanechali biologické dědictví – geny, které jim pomohly přežít černou smrt. My však kvůli těmto genům dnes můžeme být náchylnější k některým nemocem. Dokazuje to studie uveřejněná v uznávaném časopise Nature.
Černá smrt patří mezi nejvýznamnější a nejhrozivější okamžiky v historii lidstva. Odhaduje se, že zemřelo na 200 milionů lidí, jak upozornil portál BBC. Vědci se domnívali, že událost takového rozsahu musela formovat lidskou evoluci. Analyzovali proto DNA odebranou ze zubů 206 starověkých koster a byli schopni určit, z jaké doby pochází lidské ostatky. Zjistili, jestli oběti žily buď před, během, nebo po morové pandemii.
Analýza zkoumala pozůstatky lidí, kteří nákaze podlehli v Londýně a byli uloženi na hřbitově East Smithfield. Další vzorky pocházely z Dánska.
Vědci objevili mutace v genu zvaném ERAP2. "Je obrovským překvapením najít něco takového v lidském genomu," řekl novinářům profesor Luis Barreiro z chicagské univerzity. "Náš dnešní genom je odrazem celé naší evoluční historie," dodal hlavní autor výzkumu.
Vědci zjistili, že to, co lidem ve středověku pomáhalo, vedlo o generace později k problémům. Některé ze stejných genetických variant, které působily jako ochrana proti moru, jsou nyní spojeny s výskytem určitých autoimunitních poruch, jako je Crohnova choroba, revmatoidní artritida a lupus. U těchto druhů onemocnění imunitní systém, který chrání tělo před nemocemi a infekcí, napadá vlastní zdravé tkáně těla, upozornila agentura AP.
Monica H. Greenová, která se černou smrtí intenzivně zabývala, označila výzkum za "ohromně působivý". "Je to extrémně sofistikované a řeší to důležité otázky, například jak může stejná verze genu ochránit lidi před strašlivou infekcí a zároveň vystavit moderní lidi – a generace jejich potomků – riziku dalších nemocí," dodala.
To vše vyvolává otázku, jestli bude mít i pandemie covidu-19 dopad na lidskou evoluci. Barreiro řekl, že si to nemyslí, protože úmrtnost je mnohem nižší a většina lidí, kteří zemřeli, již měla děti.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz