Východní státy Evropy opevňují své hranice sousedící s Ruskem a Běloruskem. Obávají se totiž řízené migrace. Polsko, Finsko, Lotyšsko a Estonsko proto staví ploty z ostnatých drátů dlouhé tisíce kilometrů.
Válka na Ukrajině zahájila dobu nejistoty. Evropští lídři se ze strachu z migrační krize rozhodli posílit hranice s Ruskem a Běloruskem. Sloupky s nízkými ploty táhnoucí se hustými lesy a krásnou divokou přírodou nahradí silnější několikametrová bariéra a systém elektronických kontrol.
"Železná opona padla, ale opona z ostnatého drátu se bohužel v Evropě stává znovu skutečností," řekl pro agenturu AP News profesor geopolitiky na University of London Klaus Dodds.
Finská premiérka Sanna Marinová oznámila, že Finsko postaví opevnění své země dlouhé přibližně 1 340 kilometrů. Sdělila, že by tento krok měl zemi ochránit před hybridní hrozbou možné nelegální migrace. Podobný postup zvolily i Litva, Lotyšsko a Estonsko. Polsko už s posílením obrany dokonce začalo. Do roku 2025 by bariéry těchto zemí měly měřit téměř 3 400 kilometrů.
Podle britského listu Daily Mail se evropské východní státy obávají, že by Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko mohli využít masovou migraci jako taktiku k oslabení Evropy. Západní představitelé tuto strategii dokonce začali nazývat ozbrojenou migrací. Rusko s Běloruskem už ji totiž v minulosti použily.
V letech 2015 a 2016 Rusko poslalo do Evropy tisíce žadatelů o azyl, kteří pocházeli převážně z Blízkého východu. Migranty nasměrovalo k hraničním přechodům v severním Finsku.
Běloruský prezident čelil podobnému obvinění v roce 2021. Alexandr Lukašenko měl lákat migranty do své země pod záminkou falešného slibu, že následně přejdou do Evropy. Poté je údajně nechal zatlačit k polským hranicím a donutil je k nelegálnímu přechodu. V reakci na to postavilo Polsko s Litvou podél svých hranic zdi.
Vedoucí varšavské pobočky mezinárodní organizace German Marshal Fund uvedl, že se bezpečnostní analytici domnívají, že jednání Moskvy a Minsku bylo koordinované.
Využívání migrantů k vytváření sociální krize v místech, jako je Polsko, Litva a Lotyšsko, vedlo k tomu, že jim tyto vlády nenabízely možnost požádat o azyl a v mnoha případech odmítly jejich vstup. Podobně postupovalo například Řecko a Maďarsko.
Podívejte se na video, jak Rusko znásobilo své útoky (11/2022):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz