Ministerstvo vnitra v pátek stvrdilo seznam kandidátů na prezidenta. V lednových volbách se utká o Hrad zřejmě devět uchazečů. Podívejte se, mezi kým si v lednu nejspíše budete vybírat novou hlavu státu.
V prezidentských volbách jsou podle dosavadních průzkumů favority generál ve výslužbě Petr Pavel (navržen 81 083 občany), expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (navržen 56 poslanci) a ekonomka Danuše Nerudová (navržena 82 413 občany). Všichni podle ministerstva vnitra splnili zákonné podmínky.
Kromě nich ale voliči mohou vybírat i mezi dalšími kandidáty. Lednových voleb se zúčastní i senátoři Marek Hilšer (nez.) (navržen 13 senátory) a Pavel Fischer (nez.) (navržen 30 senátory). O Hrad se bude ze zákonodárců ucházet i poslanec hnutí SPD Jaroslav Bašta (navržen 20 poslanci).
Prezidentem se může stát i předseda ČMKOS Josef Středula (navržen 11 senátory). Dostatek podpisů mají podle ministerstva i prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová (navržena 20 poslanci) či bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima (navržen 13 senátory).
Na začátku listopadu kandidátní listiny podle ministerstva vnitra odevzdalo 21 lidí. Aby mohli být kandidáti zaregistrovaní, musí ale splnit zákonné podmínky. To znamená, že na jejich kandidátních listinách musí být podpisy buď deseti senátorů, 20 poslanců, nebo 50 tisíc občanů. To několik z nich nesplnilo.
Podpisy občanů odevzdali Pavel a Nerudová, senátoři nominovali Hilšera, Fischera, Zimu a Středulu a poslanci Babiše, Baštu a Rohanovou. Vnitro tedy uznalo i podpisy zákonodárců, kteří už v Parlamentu nejsou, ale listiny kandidáti na ministerstvo podali v jejich funkčním období.
Související obsah
Ministerstvo odmítlo například podnikatele Tomáše Březinu, Karla Janečka či Karla Diviše. Ti sice tvrdili, že mají dostatek podpisů od lidí, podle kontrol ministerstva vnitra ale ani jeden z nich na 50 tisíc podpisů nedosáhl.
Po škrtnutí neplatných podpisů nasbíral podle ministerstva vnitra Březina 45 894 podpisů. Diviš jich podle resortu odevzdal 49 884 a Janeček 48 091.
Odmítnutí kandidáti ještě rozhodnutí ministerstva mohou napadnout u soudu. "Zákon upravuje soudní přezkum registračního řízení, příslušný je Nejvyšší správní soud. Navrhující subjekty, popřípadě kandidáti, mají možnost obrátit se na soud do středy 30. listopadu," oznámil na tiskové konferenci náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.
Diviš už avizoval, že se odvolá. Podle jeho propočtů by měl mít 50 016 podpisů. "Ještě zdaleka není hotovo," napsal podnikatel na twitteru.
Budu se odvolávat.@vnitro udává, že po odečtení škrtnutých a neúplných řádků jsme odevzdali 61 438 podpisů.
— Karel Diviš (@KarelDivis) November 25, 2022
Podle našich záznamů jsme ale odevzdali 61 600 podpisů.@vnitro vzalo dva kontrolní vzorky a došlo k chybovosti 17,847 % a 19,765 %.
1/3
Vyjádřil se i Janeček. "Odevzdali jsme celkem více než 73 tisíc podpisů, které jsme s mým týmem poctivě procházeli, a nečitelné či špatně vyplněné podpisy jsme předem vyřadili. Po kontrole vybraného vzorku mi ale bylo ministerstvem vnitra uznáno jen přes 48 tisíc z nich. Takto vysokou chybovost nelze statisticky dost dobře vysvětlit," prohlásil. "Situaci zanalyzujeme a věřím, že najdeme příčinu. Každopádně se odvolám a v zákonné lhůtě požádám o přezkoumání," dodal.
Soud by měl rozhodnout do poloviny prosince. Až poté dojde k losování čísel kandidátů a začnou se vyrábět hlasovací lístky.
Související obsah
"Překvapivé jsou zejména dvě skutečnosti. Za prvé, vysoká chybovost na petičních listinách dodaných Tomášem Březinou a Karlem Janečkem, což by mohlo souviset se způsobem sběru podpisů, které nebyly podle některých informací sbírány dobrovolníky, ale agenturami. Za druhé, značná vstřícnost ministerstva vnitra ke kandidátům podpořeným poslanci a senátory, neboť ministerstvo vcelku mechanicky ověřuje jejich počet, a to, zda se jednalo o členy Parlamentu v době podání žádosti o registraci, aniž by zřejmě zkoumalo cokoliv dalšího," okomentoval rozhodnutí ústavní právník Jan Kysela.
"Jednalo se navíc o poslance politických stran, které už v Poslanecké sněmovně nejsou zastoupeny, což se míjí s účelem ústavní úpravy: kandidát má osvědčit podporu nějaké relevantní politické síly, ať už občanů, nebo členů Parlamentu. Samozřejmě však členů aktuálních, přinejmenším v době vyhlášení voleb. O to se tu však nejedná," doplnil Kysela.
Ministerstvem vnitra stvrzení kandidáti na prezidenta:
Kandidáti na prezidenta
|
Zdroj:
TN.cz
Podívejte se na reportáž:
Podívejte se na všech devět prezidentských kandidátů:
Politolog Herzmann: V sobotu začne první velká fáze volební kampaně:
