Právníci: Bitvy o děti řešíme nejčastěji. Poradili lidem ohledně péče i alimentů

Kateřina Kotyzová

Aktualizováno 10:57, 27. 9. 2023 26. 9. 2023, 15:05

Rodinné právo v sobě zahrnuje mnohé životní situace, se kterými má zkušenost každý z nás, ne vždy je přitom jejich řešení snadné. Právníci Pavel Kiršner a Štěpán Ciprýn proto ve středeční Snídani zodpovídali dotazy zaslané od diváků ohledně rodinného práva. Nejčastěji se otázky týkaly péče o dítě – ať už se jedná o alimenty nebo o to, který rodič se o dítě stará.

Televize Nova spustila novou rubriku, v rámci které právníci zodpovídají dotazy diváků ohledně různých životních situací. V prvním dílu ve středeční Snídani se právníci Štěpán Ciprýn a Pavel Kiršner z advokátní kanceláře CIKR věnovali rodinnému právu. To zahrnuje velké množství oblastí našich každodenních životů, nejčastěji ale podle Kiršnera právníci řeší bitvy o děti. 

"Bohužel ty rozvody jsou spojené i s tím, že se musí vyřešit práva a povinnosti k nezletilému dítěti. To bývá kámen úrazu sporů, protože často se to dotýká dětí a často to bývají smutné příběhy," prozradil právník. V rámci EU podle Ciprýna patříme stále mezi státy s nejvyšší rozvodovostí, ačkoliv se situace trochu lepší. Rozvodem v současnosti končí přes 40 % manželství.

Související obsah

Nová tabulka výživného. Ministerstvo změnilo doporučení k výši alimentů

20. 9. 2022 Lucie Krošová L. KROŠOVÁ

​U soudu je možné celý případ vyřešit za deset minut, pokud se ale manželé nedohodnou, spor se může podle Kiršnera táhnout i desítky let. Tyto spory si podle právníků nezřídka rodiče vyřizují právě přes děti. To, že jsou bitvy o děti nejčastější náplní práce právníků v oblasti rodinného práva, potvrzují i dotazy od diváků, které se téměř všechny týkaly alimentů, vyživovací povinnosti či střídavé péče.

Kiršner například vysvětlil, že rodič má vyživovací povinnost i vůči svému zletilému dítěti a vyvrátil mýtus, že by končila 25. rokem života. "Končí v okamžiku, kdy to dítě se přestane připravovat na své zaměstnání. To znamená, že ukončí studium. Neznamená to ale každé ukončení studia, to dítě musí skutečně řádně studovat," objasnil. 

Další divačka se odborníků dotázala na to, zda jsou alimenty na osmileté dítě od otce v insolvenci ve výši 1 500 korun běžné a zda má nárok na zvýšení. Ciprýn v takovém případě doporučuje se určitě obrátit na opatrovnický soud s návrhem na zvýšení výživného.

Související obsah

05:19

Ministerstvo chce mírnit tresty. Zloději a neplatiči alimentů by nemuseli do vězení

2. 7. 2023 Jan Mareš J. MAREŠ

​"Měly by se posuzovat ne konkrétní příjmy otce, protože lidi v insolvenci dosahují velmi malých příjmů, aby uhradili pouze to minimum. Soud by tedy zkoumal potenciální možnosti a příjmy otce a z nich by měl stanovit výživné. Podívá se, jaké jsou nabídky práce, jaké je jeho vzdělání, jak dlouho pracuje v daném oboru. Z potenciálních příjmů mu pak může stanovit výši výživného," vysvětlil Ciprýn s tím, že 1 500 korun na osmileté dítě mu přijde opravdu málo a rodič má v takovém případě velkou šanci u soudu uspět. 

Co se týče péče o dítě, právníci také zdůrazňují, že s kartami může významně zamíchat přání samotného potomka. Diváci se totiž ptali i na to, jak je to v případě, kdy soud rozhodl o střídavé péči, dítě ale ke druhému rodiči nechce. "Rodič se pak může znovu obrátit na soud, aby situaci přehodnotil a znovu upravil ty poměry," říká Ciprýn s tím, že soudy by měly sledovat faktické zájmy dítěte a to, co si přeje.