V příštích dnech hrozil konec evropských sankcí proti Rusku. Orbán nakonec ustoupil

Petr Virt, Lukáš Skládal

Aktualizováno 20:11, 27. 1. 2025 27. 1. 2025, 13:10

S koncem ledna mohla přestat platit většina sankcí, které na Rusko uvalila Evropská unie. Blokaci jejich prodloužení avizovalo Maďarsko, to ale nakonec ustoupilo.

Všechny sektorové sankce, které Evropská unie uvalila na Rusko, včetně zmrazení aktiv v hodnotě pěti bilionů korun – o to se v pondělí hrálo v Bruselu. Maďarský premiér Viktor Orbán totiž předem avizoval, že jejich prodloužení nepodpoří. Bez jeho souhlasu by ovšem s koncem ledna přestaly platit.

Podle Orbána sankce poškozují maďarskou ekonomiku a stažení svého veta podmiňoval obnovením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Podle webu Politico se ale nakonec spokojil s nezávazným prohlášením EU o důležitosti ukrajinské energetické infrastruktury.

Prodloužení sankcí následně na síti X ohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. "Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje," uvedla.

Související obsah

00:32

Čína může Putinovi zlomit vaz. Ruská elita je čím dál víc naštvaná

26. 1. 2025 Jakub Loukota J. LOUKOTA

Mezi další body pondělního jednání evropských ministrů zahraničí patří i transatlantické vztahy po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten trvá na odkoupení Grónska od Dánska. O tom, že svůj plán myslí vážně, ujistil v telefonátu dánskou premiérku Mette Frederiksenovou. A o víkendu to potvrdil i americkým novinářům.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nez.) plánoval také otevřít debatu o americkém omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci do několika zemí, mezi které patří i Česko. Mezi závěrečné body jednání mají patřit témata týkající se Sýrie a Blízkého východu.