Revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy se blíží do finále. Jeho podoba je schválená ministerstvem, přesto dochází k nesouhlasu, a dokonce i k protestům. Jeden takový zorganizovali zástupci hudebních a výtvarných oborů. O tématu diskutovali v pořadu Školní hlášení na TN Live Milan Motl, předseda Asociace učitelů hudební výchovy a organizátor protestu, a Radek Marušák, garant vzdělávací oblasti Umění a kultura při revizi RVP.
Organizátorům protestů se nelíbí, že podle modelového RVP vychází na dva koncipované obory, kdy první zahrnuje hudební, dramatickou a taneční výchovou a druhý výtvarnou a filmovou výchovu, "pouze" dvě vyučovací hodiny, dohromady tedy 90 minut týdně.
"A když to potom podělíte těmi pěti výchovami, které jsem vyjmenoval, tak je to 18 minut, což nám přijde strašně málo. To je méně než velká přestávka," vadí Motlovi.
Jak ale řekl Marušák, vše vychází z Integrovaného školního vzdělávacího programu, který ale není závazným dokumentem. "On je postaven na jiných principech než to, že se tam bude parcelovat obor mezi sebou na 18minutové části. Je to integrované pojetí, to znamená, že obory jsou vzájemně propojené, vzájemně se podporují," řekl.
V konečném důsledku tak záleží na škole, jak si rozhodne, že to chce mít. "Ten propočet 18 minut je taková matematická kalkulace, která by neměla odpovídat tomu, co se má na té škole, která bude učit tímto integrovaným programem, dít," dodal Marušák.
"Osmnáct minut – tyto přepočty nás svádí na nějakou trošku jako dezinformaci nebo nějakou práci, která neodpovídá realitě," řekl ještě. Zmínil také, že v integrovaném školním vzdělávacím programu mají obsahy hudební a výtvarné výchovy dominantní postavení.
Marušák ovšem souhlasí s Motlem, že oblast by měla mít v učivu silnější zastoupení. Poznamenal, že školy mají k dispozici na druhém stupni 26 disponibilních vyučovacích hodin. Disponibilní vyučovací hodiny jsou ty, které mohou školy využít podle svého uvážení pro různé předměty. Mohou tak podle potřeby posílit i výše zmíněnou pětici výchov.
Motl ale oponoval, že školy v praxi k předloženým vzorům přistoupí. Nesouhlasí také s tím, že by hudební výchova měla dominantní postavení, a připomíná, že hudební výchova je neustále minimalizována.
Motlovi také vadí, že obsah výchov není smysluplně integrovaný. "To jsou prostě přilepené obory na sebe bez nějakého meta jazyku, kterým bychom mohli mezi sebou komunikovat. Je to prostě pelmel, ze kterého nebudou mít prospěch děti a nebude uchopitelný ani pro učitele," prohlásil.
Dodal, že v současnosti na školách působí učitelé aprobovaní na hudební a výtvarnou výchovu. "Jak mám tomu hudebníkovi vysvětlit jako ředitel školy: 'Podívej, teď najednou budeš učit drama a tanec'. Jak se s tím má ten učitel poradit?" položil otázku Motl.
Pokud je podle Marušáka zájem na změnách ve školství, tak to s sebou vždy nese to, že učitelé si v určitou chvíli nevědí rady, a to zejména v případě, že se v nich vytváří pocit strachu a obav. "A s těmito pocity vstupují do diskuze. Je to potom obtížné, protože už je tam od samého počátku blok vůči změnám," uvedl.
Odpůrci změn podle Motla ale jenom nekritizují, nabízí i východisko. "My jsme navrhovali, docela osvědčený model, který funguje v zahraničí. Třeba finské kurikulum, kde hudební a výtvarná výchova jsou ty hlavní obory. A pokud pan ředitel má v okolí nějakého šikovného dramaťáka nebo tanečníka, tak prostě otevře další volitelný obor, který má dostatečný prostor," přiblížil.
Každý učitel by si nesl svůj obor samostatně, a tak jej i integroval. "A ta integrace už na školách probíhá, to není nic nového, ale bohužel to, co Národní pedagogický institut předložil, nezlobte se, znovu to řeknu, je prostě neuchopitelný paskvil," doplnil Motl.
Marušák ale poznamenal, že finský model je jen jeden z mnoha. Naopak zase ve Walesu ve Velké Británii a v dalších zemích používají multioborový model.
Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz