Rusko a Bělorusko se v září chystají na další společné vojenské manévry. Podle oficiálních čísel půjde o menší cvičení, přesunuté dál od hranic. Přesto NATO i sousední státy zůstávají ostražité – dobře si totiž pamatují, že podobné manévry v roce 2022 kryly ruský útok na Ukrajinu. Podle expertů je přímý útok na členské země aliance zatím nepravděpodobný, dlouhodobé riziko ale zůstává.
Rusko a Bělorusko pořádají pravidelná cvičení už od roku 2009. Střídají se mezi běloruským „Západem“ a ruským „Union Shield“, dohromady tvoří čtyřletý cyklus manévrů. Oficiálně jde o obranný trénink proti „teroristům“ nebo „vnitřním nepokojům“, ve skutečnosti ale scénáře vždy odrážejí sousední členské státy NATO, píše list The Kyiv Independent.
Každé kolo obvykle přiláká kolem 13 tisíc vojáků, podle NATO ale bývají skutečná čísla vyšší. V roce 2021 cvičení zahrnovalo až 200 tisíc účastníků a poprvé otevřeně simulovalo agresi „západních států“. Krátce nato Moskva s Minskem spustily mimořádné manévry Union Resolve, které se ukázaly jako příprava na útok proti Ukrajině.
Letošní podoba je skromnější. Podle běloruských zdrojů má cvičení zahrnout asi 30 tisíc vojáků, z toho šest až osm tisíc přímo v Bělorusku. Proběhnout má mezi 12. a 16. zářím. Prostor se přesouvá hlouběji do země a oficiálně se zmenšuje i rozsah techniky. Analytici to vysvětlují ruskými ztrátami na Ukrajině a nedostatkem vybavení.
Běloruský režim prezentuje zmenšení jako gesto míru, ale sousedé zůstávají skeptičtí. Kyjev už Minsk veřejně varoval před „jakýmikoli provokacemi“ během vojenského cvičení, informovala agentura Reuters.
Polsko i Litva kvůli manévrům posílily vlastní obranné cvičení, které probíhá v těchto týdnech. Varšava hostí akci Iron Defender-25 s 34 tisíci vojáky a stovkami kusů techniky. Litva na srpnových manévrech Arsus Vilkas nasadila tisíce vojáků včetně spojenců z NATO.
Obavy podporuje i minulost. V roce 2022 Moskva využila přítomnost ruských jednotek v Bělorusku k tréninku mobilizovaných vojáků před jejich odesláním na frontu. Výcvik probíhal až do léta 2023. Podle nezávislých monitorů tehdy na běloruských základnách působilo až 15 tisíc Rusů.
Experti upozorňují, že Moskva i Minsk spolupracují i na rozvoji zbrojního průmyslu. Do konce desetiletí má běloruská výroba dosáhnout kapacity statisíců granátů, raket a tisíců dronů ročně. Podle opozice to ukazuje, že Kreml počítá s dlouhodobým konfliktem a budoucími provokacemi vůči Evropě.
Politologové se shodují, že letos přímý útok nehrozí. Rusko podle nich potřebuje čas, aby obnovilo síly a vybavilo armádu. Zároveň ale nelze vyloučit menší provokace na hranicích s NATO, testování obranyschopnosti aliance nebo znovuotevření migrační krize. Evropa proto sleduje každý krok Moskvy i Minsku s maximální pozorností.
Rusové spustili masivní útok u Polska. Vzlétly spojenecké stíhačky (8/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz