Způsob, jak ukončit válku na Ukrajině? Evropa zvažuje nečekané řešení

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Tomáš Vašek

29. 8. 2025, 12:04

Evropští diplomaté začali jednat o možnosti vytvořit nárazníkovou zónu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla být součástí případného mírového ujednání. Podle návrhu by vznikl koridor široký zhruba 40 kilometrů, hlídaný zahraničními jednotkami. Zatím ale není jasné, zda by Kyjev podobný plán vůbec přijal – mohl by totiž znamenat územní ústupky.

Podle informací z diplomatických kruhů se počítá s nasazením jednotek o síle od čtyř tisíc až po 60 tisíc vojáků. Nejčastěji se mluví o britských a francouzských silách, které by měly tvořit jádro mezinárodní přítomnosti. Některé země však mají obavy, že přesun vojáků na Ukrajinu by oslabil obranu východního křídla NATO. Napsal to zpravodajský web Politico.

Ruský prezident Vladimir Putin už dříve hovořil o tom, že chce vytvářet „nárazníkové zóny“ podél hranic s Ukrajinou, aby si zajistil větší vzdálenost od ukrajinských dronů a dělostřelectva. Zatím ale nepředložil žádné konkrétní parametry. Evropští diplomaté zároveň odmítají přímé srovnání s Korejským poloostrovem a častěji odkazují spíše na dělení Německa během studené války.

Související obsah

03:58

Rusko si se svými sliby vytírá pozadí, říká Gregorová. Ukrajina má mít jaderné zbraně

27. 8. 2025 Bára Divišová B. DIVIŠOVÁ

​Nadšení mezi spojenci ovšem nepanuje. „Vypadá to, že se chytají stébla,“ řekl bývalý představitel Pentagonu Jim Townsend. „Rusové se Evropanů nebojí. A pokud si někdo myslí, že pár britských a francouzských pozorovatelů je odradí od postupu na Ukrajinu, tak se mýlí,“ dodal.

Obavy vyjádřily i některé státy sousedící s Ruskem. Polsko dalo jasně najevo, že své jednotky na Ukrajině mít nechce, Německo je k návrhu také rezervované. Oproti tomu Estonsko už dokonce nabídlo alespoň menší kontingent. Přesto zůstává jasné, že hlavní tíhu obrany by dál nesla sama Ukrajina, píše zpravodajský server Meduza.

Další otázkou je role Spojených států. Podle diplomatů se americká administrativa zatím drží stranou a sází na to, že Evropané předloží konkrétní návrhy. „Všichni čekají, až ministerstvo obrany vyjasní, jak daleko je ochotné zajít. Zatím ale nechávají Evropany, aby ukázali své karty,“ uvedl jeden z evropských představitelů.

Související obsah

02:21

Ukrajina má zbraň, kterou může Putinovi zlomit vaz. Země je v krizi

26. 8. 2025 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Pentagon přitom už dříve signalizoval, že americká účast na podobné misi by byla spíše symbolická. Washington by mohl poskytnout satelitní snímky a zpravodajské informace k monitorování příměří, ale rozsáhlejší vojenskou přítomnost Spojené státy neplánují.

Kritici návrhu navíc varují, že vytyčení nárazníkové zóny by nemuselo Ukrajinu ochránit, ale naopak vystavilo její města ještě většímu riziku další ruské agrese. „Není to příliš rozumné proti protivníkovi, který nejedná v dobré víře,“ upozornil jeden z evropských diplomatů.

Rusko provedlo masivní útok na Kyjev. Škody jsou rozsáhlé, Ukrajina sčítá oběti (8/2025):