Chmelaři očekávají podprůměrnou úrodu. Může za to sucho a teplo, říkají

Karolína Pavlínová

30. 8. 2025, 22:14

S koncem letních prázdnin se každoročně naplno rozjíždí sklizeň chmele. Letos prý ale pěstitelé moc důvodů k radosti mít nebudou. Chmelu, který pivu dodává typickou hořkou chuť, totiž nepřálo počasí. Čeká se tak podprůměrná úroda.

Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant nebo Agnus jsou nejčastější odrůdy českých chmelnic. Po nadprůměrných úrodách v uplynulých dvou letech se letos čeká chmele méně. „Teď jsou signály, že by to mohla být i mírně podprůměrná sklizeň, poslední tři týdny máme poměrně sucho a teplo,“ konstatoval předseda představenstva Chmelařství, družstva Žatec Zdeněk Rosa.

„Bez českého chmele některá z našich piv vůbec neuvaříme, protože mají ochrannou známku České pivo, která zajišťuje, že na jeho výrobu byl použit chmel, ječmen a voda z českých zdrojů,“ sdělil Jakub Zaoral z Plzeňského Prazdroje.

„Česká republika patří k největším pěstitelům chmele na světě. A důležité je, že chmel z českých chmelnic nekončí jen v českých pivovarech, ale je to také výborná exportní komodita,“ řekl agrární analytik Petr Havel.

Související obsah

03:20

Pivo je prospěšné pro vaše zdraví. Za jeho zdražením chmel nestojí, vysvětluje odborník

24. 8. 2025 TN Live T. LIVE

​Sběr chmele je ale náročný, na jednu velkou dvanáctku jsou potřeba zhruba tři hlávky chmele. Lidskou práci teď zastanou stroje, do kterých museli zemědělci investovat desítky milionů korun. Z chmelnic tak míří rostliny do česacího stroje. „Zavěšují se tam vlastně obráceně, ta rostlina se češe vzhůru nohama,“ řekl pěstitel chmele Aleš Mašanský.

Pak je potřeba srazit vlhkost chmele ze 70 procent na zhruba 10. „Sušení chmele je důležité a další část toho procesu, protože kdybychom to exportovali nebo vyváželi v tom mokrém stavu, tak ten materiál, ten chmel, se hrozně rychle zapaří a zkazí se,“ popsal Mašanský.

„Bylo by dobré, kdyby pěstování chmele bylo v České republice zachováno, dokonce i kdyby se trochu navýšilo. Tak aby se nezakazovaly takové přípravky, za které není biologická náhrada,“ domnívá se Havel.

Kromě škůdců přidělává pěstitelům starosti také sucho. Musí tak často zavlažovat. Zkouší se ale i další postupy. „Pruh mezi chmelnicemi zůstává trvale ozeleněn, aby docházelo k menšímu výparu,“ vysvětlil Zaoral.