Ruští představitelé tvrdí, že Finsko chystá útok na Moskvu. Prohlásil to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a vzápětí ho následoval ostrými vyjádřeními na adresu Finska vysoký vojenský představitel, generál Andrej Kartapolov. Ten řekl, že Helsinky jsou pro Rusko velkou hrozbou.
„Neschopná politika finského vedení by mohla vést k tragickým následkům,“ zaznělo v úterý z úst generála Andreje Kartapolova, předsedy výboru pro obranu Státní dumy. Řekl to v prohlášení, které zveřejnila prokremelská tisková agentura TASS. V krátkém videu, které trvalo necelou minutu, je vidět, že politik má na sobě generálskou uniformu a rozhovor se odehrává v ruské Státní dumě.
Finsko se podle slov Kartapolova velmi rychle stává líhní fašismu. „Nezodpovědná politika jeho vedení může vést ke konfliktu s Ruskou federaci, Finsko se stává líhní fašismu rychleji než Ukrajina,“ řekl dále.
Jeho tvrzení navazuje na nedávné vyjádření bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. „Nová finská doktrína: hloupost, lež, nevděk,“ prohlásil Medveděv s tím, že Helsinky se chystají na válku a pravděpodobně připravují základnu pro útok na Rusko. „Vstupem do bloku NATO, který označuje Rusko za svého nepřítele, moderní Finsko přímo a brutálně pošlapává historické a právní základy své existence, včetně ustanovení poválečné Pařížské mírové smlouvy z roku 1947,“ citoval Medveděva portál Polsat News.
„Dnes nic nelze vyloučit, protože Finsko provádí krajně nezodpovědnou politiku, vedení Finska především. A vlastně se rychleji stává skutečným rozmístěním fašismu než Ukrajina,“ přidal k tomu poslanec Kartapolov. Uvedl zároveň, že mu je líto finského národa, „který si nezaslouží osud a postavení, v jakém se nyní nachází“. „Ale pokud tato naprosto beznadějná politika současného finského vedení povede k nějakým tragickým následkům, bude to na jejich svědomí. Víme, jak chránit své zájmy, a jsme připraveni na jakékoli varianty vývoje situace,“ zdůraznil.
Důvodem těchto ostrých slov je zřejmě zveřejnění návrhu státního rozpočtu finské vlády na příští rok. Z něj vyplývá, že země vyčlenila na rok 2026 na zbrojní zakázky částku ve výši šest miliard eur, tedy v přepočtu necelých 150 miliard korun. Původní roční rozpočet přitom počítal s částkou 0,4 miliardy eur (téměř deset miliard korun).
„Díky mnohonásobně větším zakázkám ozbrojené síly, zejména pozemní vojsko, modernizují vybavení a vymění zastaralé systémy,“ uvedla rada ministrů. Část finského tisku zastává názor, že mobilizace armády a s ní spojené zvýšení výdajů na obranu může znamenat reálnou přípravu na válku.
Helsinky udělaly z výdajů na armádu prioritu. „Výdaje na zbrojení jsou obrovské,“ přiznala ministryně financí Riikka Purrová a zároveň vysvětlila důvody rozpočtových škrtů v mnoha různých oblastech. Ty se mimo jiné dotkly inovací, bytové výstavby a klimatické politiky. V rámci úsporných opatření dojde také ke snížení dotací a různých forem úlev pro firmy a start-upy a finanční podpory pro imigranty.
Finsko uzavřelo hranice s Ruskem už v roce 2023. Podívejte se na reportáž (11/2023):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz