Česko bude muset do roku 2030 snížit množství vyprodukovaného odpadu alespoň o 30 procent. Nařizuje to nová směrnice Evropské unie všem členským zemím. Cílem je mimo jiné omezit plýtvání potravinami ve výrobě, v maloobchodě, restauracích i domácnostech. Řada restauratérů tvrdí, že s tím bude mít problém. České domácnosti už teď vyprodukují o polovinu méně odpadu, než je evropský průměr.
Snížit o 30 procent množství odpadu ve srovnání s tím, kolik byl roční průměr v letech 2021 až 2023 – s tím se budou muset popasovat i restauratéři. Jak zbytky radikálně omezit, mnozí zatím netuší.
Unijní směrnice navrhuje, aby neprodaná jídla darovali potřebným. „Toho odpadu je teď celkem dost, protože jsme fakt velká restaurace, takže by to byl pro nás problém,“ zhodnotil zástupce šéfkuchaře restaurace Červený jelen Jiří Bednář.
Klíčem k omezení plýtvání je prý využít každou surovinu na maximum. Kuchyni beze zbytků mají už dnes třeba v jedné z pražských restaurací. „I to, co už se nedá použít k jídlu, se dá použít například na výrobu chlebového misa,“ prozradil generální manažer restaurace Alma Juraj Pilát.
Vyrábí si třeba vlastní strouhanku z neprodaných rohlíků. Z vymačkaných citronových slupek zase barmani vyrábějí sirupy. „Celý týden si schováváme různé ořezy ze zeleniny nebo věci, co už nejsou úplně čerstvé a jednou týdně si z toho děláme takovou zeleninovou redukci, kterou pak přidáváme do zeleninových jídel,“ popsal šéfkuchař restaurace Alma Petr Žídek.
Zbytečně nevyhazovat se snaží i jinde. „Když loupeme mrkev, tak ty slupky z té mrkve, umyté samozřejmě, použijeme do vývaru,“ řekl Bednář. Pět 120litrových kontejnerů naplní restaurace pro 800 lidí zhruba za tři dny.
Co je pro někoho odpad, umí v lihovaru ve středočeském Tursku proměnit v pálenku, likér nebo gin. Odebírají přebytky od řady restaurací nebo prodejen potravin. „To ovoce je ještě, než se začne vůbec kazit, vyřazováno. Původně by šlo na skládku, ale jsme tu my. My ho vlastně vytěžujeme, zpracováváme, děláme z něj likéry,“ prohlásil spoluzakladatel lihovaru Landcraft Petr Alexander. Využijí třeba i slupky z kakaových bobů nebo pomerančů.
Víc než polovinu veškerého potravinového odpadu u nás ale mají na svědomí domácnosti. Průměrný Čech za rok vyhodí až 60 kilo potravin. Zbytek Evropy je na tom ještě hůř. K lepšímu plánování nákupů by podle odborníků pomohlo jasnější označování data spotřeby a minimální trvanlivosti.
Kdo u nás bude odpady kontrolovat, zatím není jasné. V zahraničí to bývají ministerstva životního prostředí. „To v tuto chvíli vlastně není definováno, jsou tady jenom nějaká doporučení, ale není jasně daná metodika toho, kdo by to měl měřit a jak by vlastně měl vypadat nějaký audit a validace těch dat,“ uvedla ředitelka Zachraň jídlo Michaela Číhalíková.
Směrnice ještě čeká na podpis předsedkyně euroarlamentu a Rady EU. Jakmile vejde v platnost, budou mít členské státy 20 měsíců na přijetí změn do vlastní legislativy.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz