Dostupnost vlastního bydlení v Česku patří k nejhorším v rámci Evropské unie. Na koupi průměrného bytu je u nás aktuálně potřeba více než 13,5 roční mzdy, což je v Unii druhý nejhorší výsledek. Mladí kvůli tomu odsouvají třeba zakládání rodin, což může mít pro stát v budoucnu nepříjemné následky. Téměř polovina mladých v Česku si myslí, že na vlastní bydlení nikdy nedosáhne.
Zhruba třetina lidí podle Indexu prosperity a finančního zdraví v Česku bydlí podle svých představ. U mladých mezi 16 až 30 lety je to ale jinak.
„Na stejnou otázku odpovídalo stejným způsobem, že se jim bydlí ideálně, pouze 8 % těch mladých dotazovaných. Přes polovinu lidí nám v tom průzkumu uvedlo, že nemají vlastní dům, vlastní byt, a tak nechtějí zakládat zatím rodinu,“ upozornil Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.
Hlavním důvodem je podle nich finanční nedostupnost vlastního bydlení. „Když se podíváme na to, kolik platů je potřeba ke koupi průměrného bytu, tak to vychází zhruba na 13,6,“ sdělil Odstrčil.
A to průměrných ročních příjmů, což nás společně s Maďarskem řadí k nejhorším v Unii. „V Praze, když já si chci pořídit tržní bydlení, tržní cenu a chci si na ten byt vzít hypotéku, tak na tuhle hypotéku dosáhne jen 20 % nejbohatších domácností,“ vysvětlil ekonom David Navrátil.
Stejně nedostupné bydlení je podle ekonomů i v Olomouckém nebo Jihomoravském kraji. „Pokud chci jako průměrná domácnost dosáhnout na vlastnické bydlení, tak se musím přestěhovat buď do Karlových Varů, nebo na severní Moravu,“ sdělil ekonom.
Nejdostupnější bydlení je v Ústeckém kraji, tam na vlastní dosáhne i 20 % domácností s nejnižšími příjmy. Kvůli vysokým pořizovacím nákladům tak stoupá podíl lidí žijících v nájmu – těch je zhruba čtvrtina.
„Trošičku se to mění v posledních letech, trochu klesá ten podíl vlastnického bydlení a trošku nám roste podíl nájmů,“ podotkl makroekonomický analytik Michal Skořepa.
Za vysokými cenami bytů stojí podle ekonomů zejména značný převis poptávky. V Česku se ročně dokončí zhruba 30 tisíc bytů.
„Na to, abychom pouze obnovovali bytový fond, který zastarává, tak bychom potřebovali stavět řekněme 50 tisíc bytů, a to nepočítáme demografii, protože za posledních pár let z 10 milionů jsme se zvýšili téměř na 11 milionů,“ uvedl Navrátil.
Podle ekonomů se také zvyšuje podíl nevyužívaných a spekulativních bytů. „My vlastně nevíme, nemáme data, kolik přesně bytů je prázdných,“ poznamenal Skořepa.
„Je tady určitá generace lidí, kteří začali podnikat v 90. letech, v tuhle chvíli odcházejí do důchodu, mají vyděláno a jedna z možností, jak je využít, tyto peníze, je nakoupit pár menších bytů, pro děti, pro vnoučata nebo i jako investici,“ dodal. Jen v Praze je podle odhadů prázdná pětina bytů.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz