Kyjev se v noci stal terčem jednoho z nejrozsáhlejších ruských bombardování od začátku války a útoky stále pokračují. Rusko vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. O život přišli nejméně čtyři lidé. Aktuální vývoj války na Ukrajině rozebrala na TN Live moderátorka Bára Večeřová s Janem Šírem, politologem z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Poslední útok na Kyjev patřil k těm masovějším, říká Šír. Ruská armáda navíc nasadila i rakety typu Kinžal, tedy hypersonické střely, které nejsou běžně používané i třeba kvůli vysokým nákladům na výrobu. Rusové podle něj zatím nedosáhli svých cílů, a proto předpokládá, že budou střet nadále eskalovat. Upozornil také na rostoucí neúctu k normám válečného práva a lidskému životu ze strany Ruska.
„Ruská armáda má poměrně dlouhou historii a poměrně bohaté know-how, kterak ty útoky kalibrovat tak, aby páchaly co největší škody. A vzhledem k tomu, že Ukrajina je svobodná demokratická společnost, kde lidský život něco znamená, tak je potřeba počítat s tím, že ty útoky se mohou soustředit i na toto zranitelné místo na ukrajinské straně,“ prohlásil Šír.
Incidenty, kdy vzdušné prostory členských států NATO narušují ruské drony a letouny, považuje Šír za vážné. „Máte co do činění s provokacemi a incidenty, které páchá stát nebo režim, který rozpoutal největší válečný konflikt v Evropě za řadu desetiletí. V důsledku ruské agrese proti Ukrajině se oběti na životech počítají ve vyšších stovkách tisíc osob. A ten režim svoji agresi proti Ukrajině rámuje jako obranu proti válce, kterou proti Rusku vede NATO, a státy Severoatlantické aliance označil za nepřátelské,“ vysvětlil.
Tyto incidenty je tedy potřeba brát na patřičnou váhu a není možné si dovolit něco zanedbat nebo podcenit. Zatím ale podle Šíra nedosáhly úrovně, kdy by bylo potřeba aktivovat článek 5 NATO o kolektivní obraně.
„Těch incidentů je v poslední době tolik, že zapadají do určitého vzorce chování, a pokud nebudou přijata opatření, aby k těmto incidentům nemohlo docházet anebo aby byly účinně trestány, tak je potřeba počítat s tím, že toto chování se stane novou normou a ty incidenty budou ještě častější,“ varoval.
Podle Šíra čerpá ruský režim svou legitimitu z válečných výbojů proto, že nic moc jiného vlastní populaci nabídnout nedokáže. „Je potřeba také zmínit, že Rusové v těch svých výbojích nejsou sami, ta agrese proti Ukrajině těží z vojenské, finanční a jiné podpory dalších revizionistických mocností a darebáckých států, jako je Severní Korea, Írán, komunistická Čína,“ prohlásil.
„Žijeme v éře, kdy erodují instituce a normy, na nichž stál delší dobu mezinárodní řád, a to pochopitelně vytváří podmínky pro to, aby toto chování, se kterým jsme z ruské strany konfrontováni, se mohlo uchytit a dále šířit. A to jsou všechno trendy, které jsou velmi nebezpečné,“ dodal.
Šír věří v ukrajinské odhodlání v obraně proti ruské agresi pokračovat. „Ukrajinci čelí existenčnímu ohrožení. Ruská válka má zcela zřetelný vyhlazovací ráz. Rusové se netají tím, že hodlají demontovat nejenom ukrajinskou státnost, ale eliminovat i prvky ukrajinské národní identity, které považují za neslučitelné s konceptem ruského světa. Vzhledem k tomu, že Vladimir Putin už na tu ukrajinskou kartu vsadil velkou část svého politického odkazu, tak je nutno počítat s tím, že ta válka samozřejmě bude trvat,“ zhodnotil.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz