Dobrovolný půst i nedobrovolné hladovění mohou být v omezené míře za určitých podmínek zdravé a motivující. Většinou je však půst nezdravý a může vést i ke smrti.
Hladovění má tři základní fáze, popisuje web 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Během první se tělo na hlad postupně přizpůsobuje.
V následující fázi už probíhá takzvané adaptované hladovění. Ve fázi poslední je hladovění stresové.
Počáteční přizpůsobování se hladovění trvá zhruba tři dny. Tělo získává energii ještě z posledních zkonzumovaných jídel.
Během adaptovaného hladovění se pak snižuje takzvaný bazální metabolismus. To znamená, že tělo v klidu a při běžné teplotě okolí začíná snižovat vydávanou energii oproti běžnému, krátkodobému stavu na lačno. Tělo si v této fázi bere energii zejména ze svých zásob tuků.
Posléze nastupuje stresový metabolismus. Tělo si bere energii primárně z bílkovin. V případě omezení funkce srdce, jater či ledvin hrozí smrt.
Člověk po určitou dobu vydrží bez živin, ale nevydrží déle než několik dní či týden bez vody. Pod pojmem hladovění či půst se proto nemyslí zároveň žíznění. Čistá pitná voda neobsahuje žádné živiny a ani žádnou využitelnou energii (lidově řečeno žádné kalorie), vysvětluje web Myprotein.
Maximální délka hladovění je velmi individuální, konstatuje například web České průmyslové zdravotní pojišťovny. Závisí na tom, jaké máte zásoby tuků a glykogenu a také jaké máte svaly.
Záleží také na aktuálním i dlouhodobém zdravotním stavu a stavu vašeho imunitního systému. Délku schopnosti hladovět ovlivňuje rovněž případný přísun soli a vitamínů.
Pochopitelně záleží také na vnějších podmínkách. Tělo potřebuje velké množství energie na zahřátí, takže je velký rozdíl, jestli hladovíte v létě, kdy navíc získáváte energii například při opalování, nebo naopak vaše tělo musí vydávat energii kvůli zimě. Obdobně vaši energii samozřejmě výrazně spotřebovává jakákoli fyzická aktivita, ať už manuální (a v menší míře i psychická) práce, nebo sportování.
Nejdelší půst podle Guinnessovy knihy rekordů trval neuvěřitelných 382 dní, připomíná deník The Courier. Držel ho v letech 1965 až 1966 Skot Angus Barbieri. Na začátku půstu vážil 207 kg. Zhubl o 125 kg a dostal se tak na finálních 82 kg.
Půst je dobrovolné hladovění. Někteří lidé spojují půst s údajnou detoxikací organismu.
Přínos hladovění (u žen mimo období těhotenství) závisí na tělesné hmotnosti a také například na množství tuků uložených v těle. Hladovění však představuje nejen nepřijímání jakékoli využitelné energie ze stravy, ale v důsledku znamená také nepřijímání (nebo nedostatečné přijímání) vitamínů, minerálů, cukrů (respektive obecněji sacharidů), tuků (respektive obecněji mastných kyselin), bílkovin či vlákniny. Všechny tyto složky stravy jsou přitom v rozumné (doporučované) míře velmi prospěšné, upozorňuje web společnosti GymBeam.
Vyčištění těla od škodlivých látek ani zlepšení imunity v důsledku půstu nebylo prokázané. Krátkodobý půst se však doporučuje u obézních lidí jako motivace.
Dlouhodobý půst je vždy škodlivý, varuje web Českého spolku skeptiků Sisyfos. Také teorie o údajném překyselení organismu nejsou vědecky podložené, informuje Národní zdravotnický informační portál.
Přerušovaný půst není přesně definovaný. Populární je například půst „pět ku dvěma“, kdy pět dní jíte běžně a následně dva dny držíte přísný půst.
Některé výzkumy naznačují pozitivní vliv takového půstu na zdraví a hubnutí. Jistá rakouská odborná studie ukázala, že se již po čtyřech týdnech přerušovaného půstu znatelně snižuje hladina cholesterolu, zlepšuje se krevní tlak a snižuje se také množství nebezpečného břišního tuku i zánětlivých markerů čili látek v krvi, které jsou známkou zánětu v těle.
Pro dlouhodobé hubnutí, respektive udržování normální hmotnosti, je potřebná trvale udržitelná zdravá výživa, nikoli půsty. Podstatný je však také dostatečný pohyb a celkově fyzická aktivita.
Populárním trendem je také stravování koncentrované do časového úseku osmi hodin denně. Ukazuje se však, že tento typ „diety“ může vést k výrazně vyššímu riziku kardiovaskulárního úmrtí v porovnání s běžným stravováním rozloženým do 12 až 16 hodin denně, ukázala studie prezentovaná v roce 2024 na kongresu Americké kardiologické společnosti, na kterou upozorňuje web proLékaře.cz.
Před hladomorem v Gaze varuje i OSN. Izrael s Hamásem se dál obviňují (7/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz