Inzerát
Epidemie covidu-19 na vzestupu. Kdo je nejvíc v ohrožení?
Ilustrační fotografie |
Zdroj: TN.cz / Getty Images
Covid-19 se objevil teprve na konci roku 2019 a vzhledem k rychlým proměnám viru, který toto onemocnění způsobuje, je dosud velmi nebezpečný. Jak nákazu poznáte? Jak se jí preventivně bránit? Jak zlepšit a urychlit léčbu? Komu covid-19 a jeho závažné důsledky hrozí nejvíc? Dozvíte se v článku.
Inzerát
Inzerát
Co je covid-19?
Covid-19 je onemocnění, konkrétně těžký akutní respirační syndrom čili syndrom akutní dechové tísně, vysvětluje web Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Projevuje se však i jinými problémy než obtížným dýcháním.
Toto onemocnění je přenášené jistým typem viru, přesněji jistým koronavirem. Tento, nový kmen koronavirů s označením SARS-CoV-2 byl poprvé identifikovaný u lidí teprve v prosinci 2019.
Co jsou viry a koronaviry?
Viry včetně koronavirů jsou neživé škodliviny čili patogeny. Mají však takové chemické složení, že se po proniknutí do živých buněk „chovají“, jako kdyby byly živé.
Kdy se covid-19 objevil poprvé?
Série zápalů plic nejasného původu se začala objevovat v Čínské lidové republice koncem roku 2019, popisuje český Národní zdravotnický informační portál. V Česku se covid-19 oficiálně poprvé objevil 1. března 2020.
Související obsah
Jak dlouho trvala pandemie covidu-19 a může se opakovat?
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření onemocnění covid-19 za světovou pandemii 11. března 2020. Tento stav odvolala po více než třech letech, 4. května 2023. Podle WHO i dalších odborníků však není jasné, jak se bude virus dále vyvíjet.
Jaké jsou obvyklé příznaky covidu-19? Jak poznáte, že jste se nakazili?
Nakažení covidem-19 se u jednotlivých pacientů projevuje rozdílně. Záleží také na konkrétní mutaci viru a na očkování či prodělaných nákazách, upozorňuje web Ministerstva zdravotnictví ČR.
Typické příznaky bývají podobné jako u „silné“ chřipky. Specifickým znakem však bývá ztráta čichu, popřípadě chuti. Dětem také mohou zarudnout a napuchnout prsty, které se pak označují jako takzvané covidové prsty.
Dalšími znaky covidu-19 bývají zvýšená teplota nebo horečka, kašel, již zmíněné obtíže s dýcháním, bolesti v krku, bolesti hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, průjem, nevolnost či rýma. Na některé lidi však virus nepůsobí, respektive se u nich nemoc viditelně neprojevuje.
I takoví pacienti však nákazu přenášejí. V jejich případě může covid-19 odhalit testování.
Související obsah
Proč je covid-19 nebezpečný?
Covid-19 bývá u rizikových skupin pacientů smrtelným onemocněním, popřípadě má vážné důsledky. Koronavirus způsobující covid-19 se dokáže v těle nakaženého dlouho dokonale maskovat a zmást tak jeho imunitní systém, varuje na další své webové stránce Národní zdravotnický informační portál.
Mezitím se v těle „vesele“ množí. Pacient tak dlouho ani nepozná, že je nemocný. Varianta Nimbus, která se začala rychle šířit v roce 2025, je však výrazně nakažlivější než u dřívějších mutací viru, upozorňuje Parazitologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR.
Oproti běžným respiračním onemocněním je covid-19 mnohem horší také kvůli svým případným dlouhodobým důsledkům, které se často označují jako takzvaný long covid, informuje web lékárenské sítě BENU. Pokud obtíže přetrvávají déle než čtyři týdny, již se hovoří o long covidu, ale zpočátku pouze ve smyslu dodatečných či doznívajících příznaků. Jestliže však máte potíže i po 11. týdnu od okamžiku nakažení, už se jedná o závažnější long covid, totiž o long covid ve smyslu takzvaného postcovidového syndromu, zkráceně postcovidu.
Jak poznáte postcovidový syndrom?
Postcovid není zcela jednoznačně uchopitelný. Nějaká forma příznaků této závažné fáze dlouhodobého (long) covidu se rozvine podle odborných odhadů u 5 % až 20 % nakažených.
Vyskytuje se především u pacientů, kteří měli těžký průběh covidu nebo přinejmenším patří mezi rizikové „covidové“ skupiny, ale není to stoprocentním pravidlem. Vědci a lékaři dosud nemají zcela jasno, jaké všechny skupiny pacientů jsou rizikové.
Mezi rizikovější pacienty patří mimo jiné neočkovaní, kuřáci či lidé, kteří se třeba i různými variantami covidu-19 nakazili opakovaně. Větší sklon k long covidu navíc mají ženy.
Některé příznaky postcovidu jsou stejné jako u covidu. Pro postcovid však u řady pacientů bývají typické také deprese či úzkostné nálady. Obdobně jako u jiných virových onemocnění je typickým dlouhodobým příznakem také únava.
Související obsah
Proč došlo k nebezpečné celosvětové pandemii covidu-19?
Pandemii covidu-19 zapříčinila kombinace „dokonalého“ maskování koronaviru způsobujícího covid-19 a skutečnosti, že se jednalo o nový typ koronaviru. Lidstvo proto proti němu nemělo vybudovanou imunitu. To byl, a dosud v menší míře je, problém zejména u starších lidí, protože ti již nemají tak silný a rychlý, respektive flexibilní, imunitní systém.
Tento typ koronaviru navíc působí velmi nebezpečně. Z těžkého průběhu covidu-19 se plíce dlouhodobě nedokážou zotavit.
U mnohých pacientů se navíc od počátku epidemie projevovala abnormálně vysoká srážlivost krve. Mnohdy se tak stávalo, že se infuze, na kterou lékaři pacienta napojili, okamžitě ucpala sraženou krví, takže pacienta vůbec nebylo možné na infuzi efektivně napojit.
Jaká je inkubační doba covidu-19?
Inkubační doba covidu-19, tedy doba od nakažení po první znatelné příznaky, se obtížně odhaduje a vždy také záleží na konkrétní mutaci viru, přibližuje Krajská hygienická stanice Středočeského kraje. Uvádí se rozmezí od jednoho či dvou dnů do dvou týdnů. U naprosté většiny pacientů se příznaky projeví nejpozději do 11,5 dne.
Jako nejběžnější inkubační doba se uvádí zhruba pět dní, informuje web farmaceutické a biotechnologické společnosti Merck & Co. U jednotlivých mutací se však může mírně lišit.
Související obsah
Jak se můžete proti covidu-19 bránit?
Účinnou obranou proti nákaze covidem-19 je očkování, kdy se tělo předběžně učí s onemocněním bojovat, vysvětluje český Státní ústav pro kontrolu léčiv. Očkování může být založené buď na pouhém napodobení nákazy, nebo na „nákaze“ oslabeným, „deaktivovaným“ virem.
Efektivní očkování nutně neznamená, že si váš imunitní systém následně dokonale poradí s případnou nákazou. Průběh onemocnění však zpravidla bývá výrazně lehčí, než by byl bez očkování, což je vědecky prokazatelné statistickým porovnáváním velkého množství lidí očkovaných s velkým množstvím lidí neočkovaných.
Očkování zpravidla brání závažnému průběhu onemocnění či potřebě hospitalizace. Dostatečně účinná však může být vždy jedině aktuální vakcína, tedy vakcína na míru, připravená proti aktuální mutaci. Proti covidu-19, ale i chřipce či ptačí chřipce se stále častěji využívají takzvané mRNA vakcíny.
„Ve vakcíně obsažená mRNA je jako lístek s poznámkou, který používáte k opsání receptu z kuchařské knihy kamarádky. Její kuchařka patří do jejího domu, ale můžete si zkopírovat její pokyny a připravit si večeři. Tyto vakcíny neobsahují živý virus. Díky tomu právě u nich neexistuje žádné riziko, že by u očkované osoby vyvolaly onemocnění, proti kterému se očkuje. Nikdy nemůže vstoupit do buněčného jádra. Nemůže poškodit vaši DNA ani s ní reagovat. Nemůže ji tedy ani měnit či upravovat,“ popisuje Státní zdravotní ústav ČR.
„Tyto vakcíny se dají poměrně snadno přizpůsobit na nové mutace. V současnosti jsou považované technologicky za špičku. Dokonce se předpokládá, že tímto směrem půjde i vakcinace proti dalším chorobám. Proti covidu se používaly, například v Číně, také ‚deaktivované‘ viry a ty rozhodně nebyly lepší,“ vysvětlil pro TN.cz zástupce přednosty Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc Michal Křupka.
Související obsah
Je očkování proti covidu-19 bezpečné i v těhotenství?
Studie ukazují, že vakcíny na bázi mRNA nezpůsobují žádné komplikace u těhotných žen ani u jejich dětí. Očkování v těhotenství se naopak doporučuje důrazněji, protože covid-19 zvyšuje riziko předčasného porodu i dalších komplikací. Nakažené těhotné ženy navíc mívají horší průběh onemocnění, respektive mají vyšší riziko jeho závažného průběhu.
Kdy se očkovat proti covidu-19?
Koronavirus způsobující covid-19 se šíří v porovnání například s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními virového původu snáze i za teplejšího počasí. Přesto i pro něj v zásadě platí, že se nejsnáze šíří v zimě, kdy mají lidé navíc zpravidla oslabenou „imunitu“. Tomu by se měla přizpůsobovat i doba očkování.
Záleží však také na tom, jak dlouho je která podaná vakcína účinná a jestli se u pacienta jedná teprve o první či druhou dávku, nebo již o některou z dávek posilujících. Zároveň záleží, jak moc virus zmutoval a zda tedy není nutné se akutně chránit proti nové mutaci.
Jaká je účinná prevence proti covidu-19 kromě očkování?
Nejdůležitější obranou, kromě očkování aktuální vakcínou, je důkladné mytí rukou, respektive obecně důsledné dodržování hygieny, a také správné nošení roušek či respirátorů včetně jejich pravidelné obměny a včetně manipulace s nimi výhradně čistýma rukama, doporučuje web GigaLékárna.cz. Na utírání povrchů, doma či na pracovišti, používejte rovněž vhodnou dezinfekci.
Pochopitelně pomáhá také posilování imunity či vyhýbání se kontaktu s nakaženými. Důležité je rovněž dobré psychické rozpoložení pacientů, které s imunitou a celkovým zdravím úzce souvisí. Posilování imunity jinak než vakcínou ani celkové zdraví však zpravidla nepomohou zdaleka tak účinně jako právě včasné očkování aktuální vakcínou.
Rouškami či lépe respirátory nechráníte jen sebe, ale rovněž okolí. Pokud máte příznaky nachlazení, chraňte ostatní také tím, že nebudete, pokud možno, vycházet mezi lidi. Doma v takovém případě často, intenzivně větrejte a použité kapesníky okamžitě vyhazujte.
Související obsah
Jak správně posílit imunitu?
Imunitnímu systému obecně pomáhá přiměřený pohyb na čerstvém vzduchu, ideálně v přírodě, připomíná metodika Institutu EuroSchola. Důležitá je také pestrá zdravá strava či postupné otužování.
Z vitamínů a minerálů jsou pro imunitu nejdůležitější vitamín C, zinek či selen. Vitamín C je však velmi nestabilní. Velké množství ho obsahují například papriky.
Jeho obsah v nich i v jiných jeho zdrojích se však velmi rychle radikálně snižuje, pokud potravina není čerstvá nebo aspoň skladovaná v dostatečném chladu a nejlépe i v temnu, nebo například v případě kysaného zelí, pokud není konzervované kvašením, upozorňuje projekt Fermentuju. Vitamín C se rovněž velmi rychle ztrácí, pokud například papriku nakrájíte na malé kousky nebo ji dáte do kovové misky, respektive obecně do kontaktu s některými kovy.
Jeho obsah rychle klesá také vařením. Z těchto důvodů nemusí být vždy efektivní ani podávání vitamínu C v tabletách.
Speciálně v případě covidu-19 se však ukazuje jako obzvlášť důležitý pro posílení imunity také vitamín D. Jeho nejlepším zdrojem je slunce, informuje web Lékárnické kapky.
Související obsah
Jak získat dostatek vitamínu D?
V Česku je však vzhledem k jeho zeměpisné šířce slunce dostatečným zdrojem tohoto vitamínu v zásadě pouze na jaře a v létě. Stačí pak přitom jen krátké slunění, zhruba do 20 minut.
S trochou zjednodušení lze pro lepší zapamatování říci, že pokud vás slunce aspoň trochu hřeje a zároveň při delším slunění aspoň trochu viditelně opaluje kůži, je jeho intenzita z hlediska tvorby vitamínu D dostatečná. Kožní lékaři však naproti tomu urgentně doporučují používání opalovacích krémů s dostatečným ochranným faktorem. Jejich používání sice neblokuje tvorbu vitamínu D zcela, ale velkou většinu tvorby znemožní, upozorňuje web e-shopu Puravia.
Je tedy zapotřebí nalézt vhodnou rovnováhu mezi ochranou kůže a příjmem vitamínu D. Jako kompromisní řešení se nabízí jednak krátkodobé slunění v řádu několika málo minut bez slunečního krému, jednak dlouhodobé slunění, ale s použitím dostatečně silného ochranného krému.
Dále lze vitamín D získávat také prostřednictvím vitamínových doplňků či některé stravy, konstatuje web lékárenské sítě Dr. Max. V případě doplňků však nezapomeňte, že je tento vitamín rozpustný v tucích.
Pokud si tedy chcete dát například šumivou tabletu vitamínu D, kterou si rozpustíte ve vodě, dejte si zároveň nebo krátce před tím jídlo s aspoň mírným obsahem tuků, ať už to bude sýr, klidně i nízkotučný, maso, klidně i libové včetně některých ryb jakožto zdroje vitamínu D, vejce, mléko, vývar, či potravina smažená třeba i jen na rostlinném oleji. Velká většina obyvatel Česka nemá dostatek vitamínu D, a to obzvláště právě na podzim a v zimě, kdy je v Česku sluneční záření nedostatečné.
Související obsah
Kdo jsou rizikové skupiny u covidu-19?
Nejvíce zranitelnými skupinami osob jsou senioři, těhotné ženy či pacienti s chronickým onemocněním. Oproti například chřipce se navíc ukázalo, že jsou při nákaze covidem-19 výrazně zranitelnější obézní lidé, varuje web STOB. Jsou zhruba dvakrát častěji hospitalizovaní, výrazně častěji končí na jednotkách intenzivní péče a déle trvá, než se uzdraví.
Lidem s optimální hmotností trvalo uzdravení průměrně dva týdny. Naproti tomu u pacientů s nadváhou trvalo průměrně o tři dny déle. U obézních pacientů pak trvalo dokonce téměř tři týdny.
Váha pacienta však nemá zcela jednoznačný vliv na riziko nákazy ani průběh onemocnění. Projevuje se totiž takzvaný paradox obezity. Obézní lidé sice mají vyšší riziko chronických onemocnění, ale zároveň se zvyšuje šance na jejich přežití, zejména pokud vede onemocnění k nechutenství či zažívacím problémům, a tím pádem také k poklesu hmotnosti a úbytku sil.
Jak zmírnit dopady covidu a long covidu? Jak pomoci rychlejšímu a lepšímu zotavení?
Proti vážným dlouhodobým důsledkům covidu pomáhá podle zkušeností zejména pohybová léčba v kombinaci s dechovými cvičeními, doporučuje brožura vydaná týmem pod vedením Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Fyzickou zátěž byste však měli zvyšovat postupně.
Lidí s chřipkou a covidem rychle přibývá. Nemocnice omezují návštěvy (8/10/2025):
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Inzerát
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Inzerát